(¨ w à ½ÀvÛ¨vÃÈ O¨³Ûv®Ú
L §³®ÃÈÀ˧ è³Ûv®Ã§ ³ ³ â ¨ çǂ Àâ _ ¨§ ǂ9³ÀvÛâ ÛǂvÀ ³Ã§v®ç ®Ë 9³ Àw
hybu. O východních a západních Slovanech víra a zvyky typické pro pozdější Slovany ještě zatím pořád ještě nejsou zprávy, zatímco jižní nebyly ustálené. Dokonce můžeme předpokládošli až k hranicím Byzantské (Východořímdat, že některé části těchto Praslovanů sídlily ské) říše, s níž začali válčit. A nemilosrdné vái na našem území, kde se stýkaly s Kelty (či spílečné výpady vůči této velmoci pak probíhaly se še Protokelty), ale ve střední Evropě se jim spíš střídavými úspěchy celá staletí. Tolik tedy k hoříká Protoveneti. V této fázi je vývoj celého lubičí mírumilovné povaze Slovanů, kteří svým evropského lidu (pozdějších Keltů, Germánů bezpochyby agresivním způsobem v podstatě a Slovanů) daleko za hranicemi Řecka a Říma zaplavili celou východní Evropu a velkou zahalen do závoje tezí, domněnek a teorií část té střední. stojících na vratkých důkazech. Slované Teprve v 5. století př. n. l. mů® ⨠žeme mluvit o skutečných KelOÈ۳ ¨ O¨³Ûv®â ÀË ¨³Û®ã âçv®È ® Ƣ tech a někdy před přelomem ®wÀ³ Ɯ v¨ ³ǂÃÛÚ¦ letopočtu o skutečných GermáTím se ovšem dostáváme k zanech. Jako poslední se kolem jímavé teorii, jejímž autorem je é ۳Ȯ ½À³ÃȳÀ roku 400 pravděpodobně zforamerický historik Florin CurËà ¨ ÈÛÀ movali Slované. A zároveň s tím se ta, který se narodil v Rumunsku, ³¦³ÛvÈ začali výrazně hýbat. Jejich migraci a o dějiny východní Evropy má velký můžeme zhruba rozdělit do tří zmínězájem. Ve své knize The Making of the ných směrů: západ, východ (či spíše severovýSlavs (Stvoření Slovanů) rozvíjí myšlenku, že chod směrem do dnešního Ruska) a jih. Prakpůvodní Slované vlastně neexistovali, a teprticky však putovali všude, kam jen bylo možné. ve Byzantinci, kteří se s nimi v 6. století tvrdě Podstatné je, že velkou část své kultury a zvyků střetli, je ve skutečnosti stvořili, když se o ně zautvářeli pravděpodobně až během tohoto počali zajímat a popisovat jejich zvyky a způsoby.
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS255676