Nehmotné dědictví (Ukázka, strana 99)

příbuznými, prostřední sousedů a nejnižší cizích osob či lidí z okol­ ních vesnic, popřípadě z Chieri a Turína. Tím se potvrzuje skuteč­ nost, že příbuzenská vzdálenost hraje opačnou roli, než jakou jsme předpokládali.

Rozhodně se nejedná o nepatřičnou opatrnost, pokud zdůraz­ níme, že jde o tendenci. K přesnému určení příbuzenských vztahů je třeba rekonstruovat genealogii všech rodinných skupin a man­ želských aliancí. V případě Santeny samozřejmě nebylo možné zís­ kat kompletní informace, i když jsem všechny nasbírané údaje řadil právě dle genealogií a sňatkových aliancí.33) Nedá se přesně odhad­ nout, jak hluboko do minulosti musely příbuzenské vazby sahat, aby byly chápány jako podstatné a závazné a aby z nich v důsledku toho vyplýval závazek obecné vzájemnosti. Je pravděpodobné, že svou roli hrál i subjektivní výběr, lišící se rod o rodu.

Podobné nejasnosti panují také kolem problému sousedství. Ne­ jde o sousedské vztahy vázané na blízkost obydlí. V malé obci, jako byla Santena, by se sousedství vázané jen na obydlí samozřejmě ši­ roce překrývalo s příbuzenskými vztahy. Naopak sousedství defi­ nované na základě hranic jednotlivých parcel odkazuje spíše než na mezilidské vztahy na čistě ekonomické zájmy, výhody plynoucí z obdělávání blízkých pozemků a jejich praktického a intenzivního využití.

Největší zvláštnost představuje, že kupci se od prodávajících nej­ častěji liší svým postavením, místem bydliště a původem, i když je samozřejmě možné, že při prosopografické rekonstrukci nějaká vazba unikla mé pozornosti.

Jedná se sice jen o jisté tendence, ale výsledky se mi zdají být nato­ lik vyhraněné, abychom se mohli domnívat, že existovalo určité pravidlo fungující v transakcích s půdou: vzájemnost ovlivňovala úroveň cen a charakter obchodu.

9. Vynasnažíme se vysvětlit jednotlivé prvky tohoto modelu. Nachá­ zíme se v situaci, kde existuje půda spíše druhořadé kvality, kde jsou ceny pohyblivé a nespecifikované a cirkulace půdy spočívá ve značném počtu transakcí, které spolu sice nesouvisejí, ale jsou založené na vztahu jednotlivých osob, resp. na vztahu jednotlivých Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254937

rodin. Vztah mezi nabídkou a poptávkou je nahodilý a směna není rozhodnuta konkurenčním bojem mezi prodejci, nýbrž nabývá podobu osobního vztahu mezi prodejcem a kupujícím. Navzdory tomu můžeme v prostředí tohoto trhu existujícího bez poptávky shledat rozpoznatelná pravidla, která nám umožňují vysvětlit roz­ díl ve stupnici hodnot v závislosti na sociální distanci. Především si musíme připomenout, že půda, s níž se obchodovalo na tomto trhu, byla extrémně roztříštěná. Vzdálenost často zabraňovala obdělávat odlehlé pozemky a dohlížet na sklizeň. Nejednou se proto setkáváme s půdou prodanou právě z důvodů nemožnosti se o ni starat. Mimo to je prodej vždy nucený. Pohnutkou může být potřeba potravin, krize životního cyklu rodiny nebo rozpad rodinných skupin zapříčiněný nemocí či smrtí. Představme si nyní našeho prodejce půdy, jak nabízí svoje pole: Kdo bude mít zájem ho koupit?

Příbuzní již využili jiných prostředků – od zapůjčení peněz po čas­ tější podporu v podobě vlastních výpěstků a výpomoci, aby pomohli prodejci čelit nepříznivým okolnostem. Nikomu nebylo dovoleno zneužít ve svůj prospěch neštěstí jiného příbuzného. Přivlastnění si jeho půdy by ostatně neřešilo problém vzájemné pomoci uvnitř rodiny. Pro větší názornost zde uvedu jeden příklad. V roce 1681 bratranec zaplatí bratranci 113,5 liry (tzn. velmi vysokou částku) za 37,3 tavole půdy. Jedná se ale pouze o poslední akt celé série směn a dluhů majících své kořeny v minulosti: 45 lir za prasata nezapla­ cená v roce 1680, 9,1 liry za zbytek dluhu z roku 1678 týkající se dal­ ších prasat, 6 lir za léky, 20,1 liry jako finanční půjčka, 4,1 liry jako dluh za 3 eminy píce, 1 lira zeměměřiči za odvedenou práci a 0,1 liry za notáře. To znamená, že pouze 26,5 liry představovalo skutečnou platbu za půdu, které se týkala kupní smlouva. Vše ostatní bylo vyrovnáním závazků vzniklých v minulosti.34) Další příklad: tchyně Stefana Borgarella mu dluží 265 lir. Dluh vznikl jako důsledek nákladů vynaložených na stravu během devíti měsíců roku 1695. Jeho součástí bylo také 17 lir za koupi kožešiny, 11 lir zaplacených výběrčímu daní, 6 emin obilí oceněných 28 li­ rami a náklady vzniklé v průběhu nemoci trvající sedm měsíců ve výši 20 lir zaplacených místními lékárníkovi za recepty a léky. Její zeť vícekrát urgoval uhrazení dluhu. A protože nevěděla, co si počít Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254937

vzhledem k současným pohromám a škodám napáchaným válkou, rozhodla se mu zaplatit tím, že mu za horentní sumu prodala ma­ lou parcelu louky.35) Jedná se o dva případy, u kterých je celý příběh prodeje pozemku zeširoka a detailně vyprávěn. Zcela jistě však byly obdobné i jiné pří­ pady, i když je nemáme tak podrobně popsány. U většiny jinak nic víc neprozrazujících smluv týkajících se prodeje, výpomoci a směn končících prodejem máme totiž k dispozici většinou pouze konečný notářský zápis. Ten představuje jedinou fázi daného vztahu, která zanechala nějakou stopu, a zároveň uměle vytváří jistou clonu, jež nám brání pohlédnout na konkrétní etapy vzájemnosti mezi pří­ buznými. Symbolické prvky a elementy potvrzující rozdílné pozice a role vytvářejí smyšlenou cenu, při jejímž utváření převládá sociální hledisko nad materiálním. Není náhodou, že obchod je uzavřen až po dlouhém jednosměrném toku financí a jiné výpomoci, které svědčí o nerozhodnosti ohledně času, množství a kvality, s níž je prožíváno čekání a závazek oplátky.

V rodinném prostředí tudíž finální cena představuje zakončení celé řady úkonů převedených na hodnotu peněz, o kterých však nic bližšího nevíme. Potvrzuje to skutečnost, že vysoké procento koupí a prodejů nebylo doprovázeno přímou směnou peněz. Notářský zápis vznikající na závěr zachycoval pouze přechod držby půdy za částky či služby již obdržené v minulosti. Z tohoto důvodu se nám zdá být cena vysoká, protože se oficiálně týká pouze poslední trans­ akce s půdou, která zpravidla jako jediná zanechala stopu v notář­ ských zápisech. Obecná vzájemnost existující mezi příbuznými po sobě zůstavila otisk ne nepodobný vyvážené vzájemnosti a neosobní směně majetku, přičemž pouze úroveň cen nám prozrazuje existu­ jící odlišnost.

10. Naopak sousedé se přibližují logice vyvážené vzájemnosti. Sou­ sedy rozumíme ty, kdo vlastnili pozemek sousedící s tím, který byl předmětem prodeje, a proto mají jednoznačný zájem na koupi a sce­ lení půdy. Ve sféře trhu, kde poptávka neexistuje, popřípadě je slabá, je v zájmu sousedů ucházet se o půdu, která by jinak mohla pad­ nout do rukou někoho jiného. Navzdory tomu, že mechanismus Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254937