MOUDROST STARÝCH PSŮ
svůj život žila naplno. Prošla jsem si lecjaká slzavá údolí a zdolala mnohé vrcholky. A všechno mě dovedlo na místo, kde právě jsem. Pochopitelně lecčehos v životě lituji, zejména když jsem lidi, co mi stáli nejblíže, opus tila nebo je hluboce ranila. Jak ráda bych je požádala o odpuštění. Ale u některých to udělat nemohu, protože už nejsou mezi námi. A čím víc stárnu, tím méně příle žitostí k nápravě dostávám. Chtěla bych si promluvit s lidmi, kteří mě zranili, a zeptat se, proč to udělali. Jenže většinou mi chybí od vaha nebo se oni sami se mnou bavit nechtějí. A tak mi nakonec nezbude stejně nic jiného než jim tiše odpustit. Ničeho nelitovat a plnit si sny, to byl také důvod, proč jsem se pustila do největšího dobrodružství mého ži vota, když jsem se bezhlavě zamilovala do neznámého muže a odletěla za ním do divočiny v Minnesotě.18 Grega jsem poznala na jednom vlčím semináři a byla uchvá cena jeho životem uprostřed vlčí a medvědí oblasti, bez elektřiny a tekoucí vody. Tenhle muž žil můj sen. Tak jsem si vždycky představovala svůj život. Proto jsem se k němu přidala. Téměř celý rok jsem žila s oním divousem – jen s ob časnými přestávkami, kdy jsem na skok zaletěla domů, abych nepřišla o turistické vízum. Byl to neskutečný život plný odříkání, současně však plný takové nádhery, že se mi i dnes jen při vzpomínce zatočí hlava. Oka mžiky, kdy jsem ležela v –30 °C ve spacáku na sněhu pod 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254750
Ničeho nelituj
tančící polární září na obloze a za zpěvu vlků, vyvažují všechny negativní zážitky, což platí i pro mnoho blíz kých setkání s divokými vlky. Na konci mě však zlomila rutina. Nekompromisnost, třecí plochy, koloběh násilí, do něhož jsem s Gregem zapadla, to vše mě donutilo z divočiny prchnout. Nejhorší však pro mě bylo, že jsem si tehdy nemohla vzít s sebou moji fenku, Lady. Bez ní bych asi mohla strávit několik týdnů v USA, ale určitě bych tam nezů stala napořád. Greg psy odmítal, a já se jeho požadavku podřídila. Minnesota a příroda, v níž jsem žila, mě uchvátily a navždy očarovaly. Dnes vím, že jsem byla do Grega zamilovaná méně než do života, který vedl. Greg symbo lizoval sen, který jsem si chtěla splnit. Chtěla jsem jako kdysi spisovatel a přírodovědec Henry David Thoreau chodit po lesích, „abych žila vědomě, setkávala se s nej prostšími věcmi života a řídila nějaké věci bez odporu“. Chtěla jsem zjistit, kdo jsem, co mě pohání, kde jsou mé hranice a nakolik jsou rozvinuté moje schopnosti vnímat přírodu. Chtěla jsem jako Thoreau „zažít nejen východ slunce a soumrak, ale přírodu samu“. Díky Gre govi jsem si mohla tento sen prožít a na konci zjistit, že takový život žít nechci. Dnes vím, že realita života ve srubu už dávno není tak romantická, jak jsem si kdysi představovala. Život v divočině nás ale učí, jak málo toho ve skutečnosti po třebujeme. Pokud je existence redukována na nezbytné 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254750
MOUDROST STARÝCH PSŮ
životní minimum, získávají význam jiné věci a my za čínáme objevovat sami sebe. Život s Gregem ve mně otevřel něco, co tam vždycky bylo, byť do té doby nenaplněné: mou touhu po srubu v divočině. Díky Gregovi jsem si mohla tento sen splnit. Ten rok v Minnesotě ve mně zanechal stopu do konce života, neboť později jsem také opravdu sama odešla do divočiny, abych žila s vlky. Na konci jsem se musela se svým snem rozloučit. Ale přesto jsem odcházela s úsměvem vděčnosti, neboť horší než ztratit sen, je ten sen snít, ale nikdy neprožít. Lituji svého času v divočině? V žádném případě. Velmi ovšem lituji toho, že jsem se silněji nezastala své fenky a netrvala na tom, že ji vezmeme s sebou. Možná by v teritoriu velkých šelem dlouho nepřežila. Přesto mám pocit, že jsem ji zradila. Udělala bych hodně věcí jinak? Určitě. Ale k čemu by to bylo, teď toho litovat? Tehdy jsem udělala, co jsem v té době, za daných okolností a s prostředky, které jsem měla k dispozici, dělat mohla. Nemohu vědět, jaký by býval můj život, kdybych jednala jinak. Fakt je, že teď stojím tady, na tomhle místě. Všechno, co jsem prožila a udělala (nebo také neudělala), mne zformovalo v člo věka, jakým jsem. Takže každé „co by kdyby“ je zby tečné. A jak je to se Shirou? Žila jsem náš život? Nebo jsem jeho velkou část propásla, promrhala cenný čas života? 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254750