Mikroekonomie (Ukázka, strana 99)

98

Mikroekonomie

4.4.2 Rozpočtové omezení Vraťme se nyní k naší hypotetické spotřebitelce Tereze a její spotřebě baget a minerálky.

Dosud jsme objasnili jen její preference, nicméně musíme vzít v úvahu, že Tereza je ve své spotřebě omezena důchodem, který na spotřebu vynakládá, a cenami, které musí platit.

V takové situaci jako Tereza se nacházejí i ostatní spotřebitelé. Mají danou částku důchodu a nemohou ovlivnit ceny zboží, která kupují. Při rozhodování o spotřebě musí brát v úvahu nejen své preference, ale také velikost svého rozpočtu.

Rozpočtové (důchodové) omezení ukazuje všechny kombinace dvou zboží, které mohou být získány za částku rovnu důchodu spotřebitele při daných cenách. I rozpočtové omezení spotřebitele můžeme znázornit graficky, a pak hovoříme o rozpočtové (důchodové) linii. K objasnění konstrukce rozpočtové linie opět použijeme příklad Terezy a její spotřeby dvou statků – baget a minerální vody.

Předpokládejme, že Tereza má týdenní důchod, který vynakládá na nákup baget a minerálky, ve výši 120 Kč. Jedna bageta stojí 30 korun a cena jedné láhve minerálky je 15 korun.

množství baget (ks/týden) 10 9 8 7 6 5 4

G

3 2 1

H 2

4

6

8

10

množství lahví minerálky (ks/týden)

Obr. 4.8 Rozpočtová linie Jestliže Tereza vynaloží všechen svůj důchod pouze na nákup baget a nebude kupovat minerálku, pak může za 120 korun koupit 4 bagety (bod G v obr. 4.8). V případě, že by nekupovala žádné bagety, ale pouze minerálku, vystačí jí 120 Kč na nákup 8 lahví minerálky (bod H v obr. 4.8). Spojením těchto dvou krajních bodů – bodu G a bodu H – získáme rozpočtovou linii, která představuje všechny kombinace baget a minerálky, které může Tereza získat při důchodu 120 Kč a cenách 30 Kč/bageta a 15 Kč/láhev minerálky. Kromě kombinací, které jsme už uvedli, si Tereza může koupit také kombinaci 6 lahví minerálky a 1 bagety, 4 lahví minerálky a 2 baget nebo 2 láhví minerálky a 3 baget, pokud budeme uvažovat, že bagety a láhve minerálky nejsou dělitelné. My jsme v obr. 4.8 neuvedli jen tyto body, ale celou přímku, která je obecnou podobou rozpočtové linie a vyjadřuje skutečnost, že statky mohou být dělitelné.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254536

Chování spotřebitele

99

Kombinace ležící na rozpočtové linii a pod touto linií, jsou při daných cenách a důchodu pro spotřebitele dostupné. Kombinace ležící vně této linie jsou v dané situaci spotřebiteli nedostupné. V případě Terezy je pro ni např. kombinace 4 baget a 4 lahví minerálky nedostupná, neboť leží vně rozpočtové linie. Při daných cenách by na získání této kombinace potřebovala 180 korun, ale nyní má k dispozici na nákup těchto dvou statků pouze 120 korun.

Vliv změn důchodu a cen zboží na rozpočtové omezení spotřebitele

Víme, že rozpočtové omezení závisí na cenách produktů a důchodu, a to znamená, že se mění, když se mění ceny produktů a důchod. Podívejme se nyní na tyto změny rozpočtového omezení vyvolané změnami důchodu a cen produktů.

a) zvýšení důchodu množství baget (ks/týden)

b) snížení ceny minerálky množství baget (ks/týden)

8

8

7

7

důchod 120 Kč

6 5

důchod 150 Kč

4

5 3

2

2

1

1 4

6

8 10 množství lahví minerálky (ks/týden)

c) zvýšení ceny bagety

cena 12 Kč

4

3

2

cena 15 Kč

6

2

4

6

8 10 množství lahví minerálky (ks/týden)

množství baget (ks/týden) 8 7 6

cena 40 Kč

5 4

cena 30 Kč

3 2 1 2

4

6

8 10 množství lahví minerálky (ks/týden)

Obr. 4.9 Vliv změny důchodu a cen produktů na rozpočtovou linii

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254536

100

Mikroekonomie

Změna důchodu Nejprve budeme uvažovat, jak se změní rozpočtové omezení spotřebitele, jestliže dojde ke změně důchodu. Předpokládejme, že Terezin týdenní důchod vynakládaný na nákup baget a minerálky se zvýšil ze 120 na 150 korun, zatímco ceny baget a minerálky zůstaly konstantní. Znamená to, že Tereza si může nyní koupit jak více baget, tak více minerálky, což se v grafickém vyjádření projeví rovnoběžným posunem rozpočtové linie směrem doprava (viz část a) obr. 4.9). Tereza si nyní s novým důchodem může koupit 5 baget, jestliže si nebude kupovat žádné minerálky, nebo 10 lahví minerální vody, kdyby si nekupovala žádné bagety. To jsou krajní body nové rozpočtové linie. Kdyby se její důchod snížil, rozpočtová linie by se posunula směrem doleva.

Změna ceny minerálky Co se stane s rozpočtovou linií, jestliže se změní cena jednoho produktu, v tomto případě minerálky? Předpokládejme, že cena láhve minerální vody se snížila na 12 Kč, zatímco důchod zůstal stejný (120 Kč) a nezměnila se ani cena baget (30 Kč/ks). Znamená to, že Tereza si může koupit za 120 Kč stále stejné množství baget (4 ks), ale minerální vody si nyní může koupit více (10 lahví). Terezina rozpočtová linie se pootočila kolem svého počátku na vertikální ose směrem ven a stala se méně strmou, jak vidíme v části b) obr. 4.9.

V případě, že by se cena minerální vody zvýšila, pak by si jí Tereza mohla koupit méně, rozpočtová linie by se pootočila směrem dovnitř a byla by tak více strmá.

Změna ceny baget Nyní předpokládejme, že se zvýšila cena baget, např. na 40 Kč za kus, zatímco důchod a cena minerální vody se nezměnily, takže důchod je 120 Kč a cena minerálky 15 Kč. V tomto případě si Tereza může koupit stále stejné množství minerálky (8 lahví) jako předtím (průsečík na horizontální ose se nezmění), ale baget si nyní může koupit méně (3 ks).

Rozpočtová linie se pootočí kolem průsečíku na horizontální ose směrem dovnitř a stane se méně strmou (viz obr. 4.9c). Kdyby se cena baget snížila, rozpočtová linie by se pootočila směrem ven a byla by více strmá.

Jestliže shrneme výše uvedené, pak můžeme říci, že změna důchodu, ceteris paribus, posunuje rozpočtovou linii, ale nemění její sklon. S růstem důchodu se rozpočtová linie posunuje doprava, s poklesem důchodu se posunuje doleva. Změna ceny jednoho produktu mění sklon rozpočtové linie. Jestliže klesá cena produktu měřeného na horizontální ose, klesá také sklon rozpočtové linie (s růstem ceny roste sklon). Při poklesu ceny produktu měřeného na vertikální ose se sklon rozpočtové linie zvyšuje, při zvýšení ceny tohoto produktu se sklon snižuje.

Rozpočtovou přímku můžeme popsat také pomocí rozpočtové rovnice. Obecný tvar rozpočtové rovnice můžeme odvodit na základě výše provedených výpočtů:

I = PX × QX + PY × QY (4.12)

kde I je důchod spotřebitele, PX je cena zboží X, QX je množství zboží X, PY je cena zboží Y a QY je množství zboží Y. V rovnici 4.12 budou tři veličiny (I, PY, PX) spotřebiteli známy. Jmenovitě v našem příkladu to bude výše důchodu, cena baget a cena minerálky. Zbývající veličiny (QY a QX) jsou proměnné, jejichž hodnota bude podstatná pro maximalizaci užitku.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254536