PÁ D H Y P E R I O N U
tým dostal povolení vypravit se sem krátce poté, co oslabování započalo. Dorazili jsme asi před šesti měsíci a získali data, jež naznačovala, že se Hrobky otevírají… slaďují svou fázi s přítomností… ale čtyři dny po našem příjezdu přestaly přístroje vysílat. Všechny. Prosili jsme toho zmetka Lanea, aby nás je tam nechal jít překalibrovat, a pokud by nám nedovolil osobní průzkum, abychom mohli alespoň zavést nové senzory. Nic. Žádná propustka. Žádná komunikace s univerzitou… dokonce ani tehdy, co přilétly lodě Kosmických jednotek, což významně usnadnilo spojení. Pokusili jsme sejít podél řeky sami, bez propustky, ale Laneovi mariňáci nás zadrželi u propusti v Karle a přivedli nás zpátky v poutech. Čtyři týdny jsem strávil ve vězení. Teď se můžeme potulovat po Keatsu, ale pokud ještě jednou opustíme město, zavřou nás už napořád.“ Arundez se předklonil. „Můžete nám pomoct?“ „Nevím,“ řekl jsem. „Chci pomoci Weintraubovým. Snad by bylo nejlepší, kdybyste mohl vzít své lidi až na místo. Víte, kdy se Hrobky otevřou?“ Časový fyzik učinil podrážděné gesto. „Kdybychom tak měli aktuální data!“ Povzdychl si. „Ne, nevíme. Mohou být otevřené už teď, nebo to může trvat dalšího půl roku.“ „Když říkáte ‚otevřou‘,“ zeptal jsem se, „nemyslíte tím fyzicky otevřít?“ „Jistěže ne. Hrobky času byly fyzicky otevřeny kvůli inspekci hned po svém objevení před čtyřmi standardními stoletími. Otevření myslím ve smyslu spuštění časových opon, které zakrývají jejich části, což celý komplex přivede do stejné fáze s místním tokem času.“ „A tím místním máte na mysli…?“ „Tento vesmír, pochopitelně.“ „A jste si jistý, že se Hrobky pohybují zpět v čase… z naší budoucnosti?“ „Zpět v čase ano,“ vysvětloval Arundez. „Nelze říct, zda z naší budoucnosti. Nejsme si dokonce ani jisti, co z časo-fyzického hlediska ‚budoucnost‘ znamená. Může to být řetězec sinusových pravděpodobností nebo megavesmír rozvětvený podle dílčích rozhodnutí nebo i –“ „Ať je to, co je to,“ přerušil jsem ho, „Hrobky a Štír přicházejí tam odtud?“ „Hrobky času zcela jistě,“ přikývl fyzik. „O Štírovi nic nevím. Můj osobní odhad je, že jde o mýtus živený stejnou pověrčivostí, která řídí ostatní náboženství.“ „Dokonce i po tom, co se stalo Rachel?“ zeptal jsem se. „Pořád ve Štíra nevěříte?“ – 101 – Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254529