Hana H i n d r áková
•
nezlomný
lý pohled. Na kraji u silnice pospávali v prachu lidé s lahvičkami biere u obličeje a nevzbudily je ani hučící motory a svítící světla startujících dodávek vyrážejících do různých koutů města, povětšinou do chudinských čtvrtí. Mezi tím vším se procházely na vysokých podpatcích zmalované mladičké holky v barevných minišatech, poklepáváním na zavřená okýnka se pokoušely zastavit auta projíždějící šnečí rychlostí všudypřítomnou zácpou a získat zákazníka, který by jim výměnou za poskytnutý sex koupil aspoň kolu nebo dokonce večeři. Njorovou jedinou starostí bylo najít si dobré místo na přespání. V jídlo, pití a biere už toho dne přestal doufat. U kruhového objezdu se zastavil, aby se pořádně rozhlédl, ale nic vhodného neobjevil. Do prostranství sice ústilo mnoho temných uliček, kde by se jistě dalo přespat, ale on ze zkušenosti z Eldoretu věděl, že už by se pak ráno nemusel probudit, což byla ta lepší varianta. Vzápětí Njora hrubě chytla za rameno čísi páchnoucí ruka a donutila ho se otočit. „Vipi! Nazdar!“ zaslechl zdrsnělý mužský hlas, a když zvedl oči, uviděl dva kluky, kteří ho výrazně převyšovali a mohli být tak o pět let starší než on. Jeden z nich měl vyholenou hlavu plnou strupů a z temene mu trčelo trochu hustých kudrnatých vlasů. Oblečen ve špinavých modrých džínsách, pruhovaném žlutočerném triku s dvěma rozepnutými knoflíky a dlouhém šedém kabátu přes rozložitá ramena vzbuzoval respekt. Daleko větší než Aaron s Brianem, které Njoro kdysi potkal u řeky Sosiani. Měl jiné oblečení, jiný účes a jiné vyjadřování. Tohle byl drsný chlap z velkého města a Njoro si byl moc dobře vědom toho, že první dojem rozhodne, zda ho přijme do svého gangu. Sám by v Nairobi nikdy nepřežil. Ačkoliv se mu strachy rozklepala kolena, nedal na sobě nic znát. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254502