Robert Kvaček
Chamberlain ale uvažuje o postupném předávání československého území. Generál Krejčí byl rozhořčen: „Nechápu, aby se stále jednalo o nás bez nás. Nejsme přece Habeš a stojíme tu se silnou armádou, která je s to snést německý úder.“ Syrový připustil, že území před opevněním by se odstoupit mohla. Československo samo válčit nemůže, „poněvadž by to znamenalo při známé brutálnosti Hitlerově vyhubení našeho národa“. Krejčí: „Vím, že určitou část území bychom předat musili a mohli, ale opevnění můžeme držet a hájit. Jak jsem již podotkl, vojska našeho nikdo ani násilím z opevnění nevypudí, respektive nepřinutí ho, aby opevnění vydal. To vojáci přísahají spontánně podle hlášení jednotlivých velitelů.“ „Všeho toho jsem si vědom a také na to upozorňuji,“ odpověděl Syrový. „I prezident o tom ví. S vyklizením určitého území je však třeba počítat.“ Vzápětí poslal Krejčí telegram prezidentu Benešovi, v němž žádal pevnost a rozhodnost. Byla v tom znovu znát generálova sebevědomá důvěra v armádu. Vyznačovala ostatně Krejčího vystupování už od částečné květnové mobilizace. „S obavami pohlížíme na konferenci v Mnichově,“ připomínal Krejčí, „kde bez naší účasti budou se dnes dělit o naše území, zatím co naše armáda bude úplně pohotova zadržet útok snad ze všech sil Německa bez velkého nebezpečí, nepůjde‑li proti nám Polsko. Západní velmoci dosud ustupovaly Hitlerovi z obav před možnou válkou, nechť jsou však vyrozuměny, že dnes bude velmi těžko naši velmi dobře vyzbrojenou armádu s výbornou morálkou stáhnout zejména z opevnění a postavit ji před fakt, že bez jejího zásahu se stát oklešťuje.“ Krejčí předpokládal – podle toho, co mu řekl Syrový –, že do Mnichova pojede také vyslanec Masaryk. Měl být o situaci „jasně vyrozuměn“ –, „neboť situace se zdá vyvíjet tak, že můžeme bez obav uplatňovat též svoje nároky, co se týče eventuálních územních ústupků, aby tak životaschopnost naší vlasti neutrpěla. Je proto třeba rázně se též již jednou ohradit proti Hitlerovým požadavkům.“ Politikové jednoznačné a přímočaré smýšlení vojáků nesdíleli. Během 29. září se to projevilo několikrát. U Beneše se ohlásili zemští velitelé generálové Sergej Vojcechovský, Vojtěch Luža a Lev Prchala, aby mu v dohodě s generálem Krejčím opět připomněli vůli armády nepoddat
98
Posledni den_tisk .indd 98
29 .10 .2018 14:46:53 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254228