NÁVRHÁŘ
99
Pearl se na ni pověsila. „Prosím, nedělej to. Zabije mě.“ „Je mi jedno, jestli tě zabije,“ odsekla Copper vztekle, „ale nestojím o to, aby mi rozbil dveře.“ Setřásla ze sebe Pearl a odemkla. Muž, který vpadl dovnitř, byl mohutný a zuřivý. „Kde jsou moje peníze?“ hulákal na Pearl. Ta se schovala za Copper a popotahovala, takže Copper musela čelit hněvu rozzlobeného muže sama. Na fotografiích, které jí Pearl předvedla, nebyl vidět mužův obličej; ukázalo se, že je šeredný, a rysy měl navíc v tuhle chvíli znetvořené vztekem. „Vrať mi moje peníze!“ „Ona nemá vaše peníze,“ sdělila mu Copper pevně. „Má! Ukradla mi je.“ Začal kolem Copper podnikat výpady, aby chytil Pearl, ale ta zdatně uhýbala. „Já tě zabiju, ty děvko!“ Copper si vybavila tlustou roličku bankovek, které jí Pearl dala. Na Petrusově obvinění možná něco bylo. Ale ve stejné chvíli si řekla, že se radši propadne, než by mu je vrátila. „Ona už vaše peníze nemá,“ opakovala. „Mám je já.“ Petrus se překvapeně odmlčel a obezřetně si ji prohlížel žlutýma očima, jaké mají lvi. „Vy je máte?“ „Ano. Ale nedám vám je. Zaplatila mi činži a teď jsou moje.“ „Vy jste se zbláznila,“ prskal. „Dejte mi je.“ „Ne. A teď laskavě odejděte, a jestli se tu ještě jednou ukážete, zavolám policii.“ Znovu chňapl po Pearl. „Klidně policii zavolejte. Je to zlodějka.“ Copper se dohřála a postavila se znovu před Pearl. „Vy jste horší. Donutil jste ji brát kokain.“ „Já že jsem ji donutil? Ta děvka mě na kolenou každý den prosila, abych jí ho dal. Co, maličká? Podívej, co jsem ti přinesl.“ Vytáhl malý složený papírek. „Chceš, viď? Pojď si pro něj, dám ti ho.“ Copper cítila, jak ji Pearl křečovitě svírá. „Pearl to nechce.“ „Ale jo, chce to.“ Zakřenil se. „Tak co, maličká?“ Rozbalil psaníčko a ukázal jim bílý prášek. Pearl zaskučela. „Tak teď už to chceš, a hodně, viď? Pojď sem a dostaneš to.“ „Všechno oznámím na policii,“ prohlásila Copper a pevně
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253768