Hrdlo mi sevře úzkost. Polknu, abych ji rozehnala, ale namísto toho se mi vybaví útok dnes ráno. Ani Dave se svými bohatými zkušenostmi a praxí nepředpokládal, že si ho najdou v redakci a že proti němu zakročí tak rychle a nebudou váhat všechny, co se jim budou plést do cesty, pobít. Tenhle shon velkoměsta se může proměnit v učiněná jatka jediným lusknutím prstů. Není čas, není čas, už včera bylo pozdě. Cítím, jak se mě zmocňuje panika a já ji nechávám, aby mě naplnila. Aspoň dokud na druhém konci ulice nepraskne lampa, na kterou jsem se duchem nepřítomná zaměřila. Pohledy chlapů jsou v tu ránu přilepeny na mně. „Omlouvám se.” Noah si povzdechne a Petros zavrtí hlavou a pak na své tváři zničehonic jako na povel vykouzlí úsměv, když servírka přinese čtyři šálky kávy. Všichni se do ní netrpělivě pustí, je to pro ně žádané rozptýlení. A já se zase zadívám ven. Nevím, proč se mi vybaví Hermanova slova o proroctví, o tom, jak moc by nám všem pomohlo, kdybych si vzpomněla, kým jsem bývala před tisíci lety. Začnou se mi skládat dohromady neurčité střípky. Ten jazyk na svitku... Ta dokonalá představa meče, kterým jsem nad Davem zvítězila. Vím, že to byla samurajská katana. Ta... ničím neodůvodněná jistota, že bych si s Davem poradila, kdyby se mě rozhodl zkusit přeprat, protože jsem to myslela vážně.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253708