Hrdlo mi sevře úzkost. Polknu, abych ji rozehnala, ale namísto toho se mi vybaví útok dnes ráno. Ani Dave se svými bohatými zkušenostmi a praxí nepředpokládal, že si ho najdou v redakci a že proti němu zakročí tak rychle a nebudou váhat všechny, co se jim budou plést do cesty, pobít. Tenhle shon velkoměsta se může proměnit v učiněná jatka jediným lusknutím prstů. Není čas, není čas, už včera bylo pozdě. Cítím, jak se mě zmocňuje panika a já ji nechávám, aby mě naplnila. Aspoň dokud na druhém konci ulice nepraskne lampa, na kterou jsem se duchem nepřítomná zaměřila. Pohledy chlapů jsou v tu ránu přilepeny na mně. „Omlouvám se.” Noah si povzdechne a Petros zavrtí hlavou a pak na své tváři zničehonic jako na povel vykouzlí úsměv, když servírka přinese čtyři šálky kávy. Všichni se do ní netrpělivě pustí, je to pro ně žádané rozptýlení. A já se zase zadívám ven. Nevím, proč se mi vybaví Hermanova slova o proroctví, o tom, jak moc by nám všem pomohlo, kdybych si vzpomněla, kým jsem bývala před tisíci lety. Začnou se mi skládat dohromady neurčité střípky. Ten jazyk na svitku... Ta dokonalá představa meče, kterým jsem nad Davem zvítězila. Vím, že to byla samurajská katana. Ta... ničím neodůvodněná jistota, že bych si s Davem poradila, kdyby se mě rozhodl zkusit přeprat, protože jsem to myslela vážně.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253708
Kým jsem byla? A pokud teď mohu používat schopnosti, které mě spojují s esencí mé předchůdkyně - mé vlastní duše jménem Daria - byla bych schopná nadzvednout stavidla mysli a nahlédnout do života před celou epochou a dozvěděla se vše, co potřebuju? Bez toho, abych musela podstupovat nějakou regresní terapii a ztrácela drahocenný čas? Zadívám se do šálku na zpěněnou hladinu kávy, ale v představách si vykresluju obrázek stavidel, která se snažím na skulinu nadzdvihnout a nahlédnout přes eony času do minulosti. Nechávám svou fantazii pracovat stejně, jako jsem ji nechala, když jsem se snažila spravit Kaylovo zlomené žebro. Nijak ji neomezuju. Jediný obraz, který držím v hlavě, je ten meč spolu s naléhavou potřebou získat všechny odpovědi na otázky. Znenadání se v mé mysli zkříží přes sebe rovnou meče tři. Je to obraz tak jasný a přesný, že mě přišpendlí k židli a já rukama sevřu hrany stolu. A ten třetí meč začne hořet černým plamenem a vypaří se. A nebe potemní. Mám pocit, jako by se třásla země... A ty dva meče pod tíhou ohně zkřehnou a přelomí se napůl. Vzpomenu se na první slova proroctví... Jí to začne a jí to skončí... A ocel ze zbytku mečů se rozpustí a vytvoří svým tělem tři malé, rudé šestihranné krabičky.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253708
A pak jsem zpátky u stolu s kafem a pak mě to všechno dojde a kafe se přede mnou v ten moment vyvaří. Dave, Petros a Noah jsou v šoku a spěšně zkontrolují okolí, jestli si toho představení nikdo nevšiml, ale zdá se, že si každý zákazník hledí svého. Pak se na mě všichni varovně podívají. Dave by mě strachy nejradši sežral zaživa, ale to mě nezajímá. Nezáleží mi na tom, protože nesmím ztratit nit. Nějaká důležitá informace ještě proplouvá vlákny času... něco... „Zrada!” Zašeptám a nevšímám si jejich kárajících poznámek. „Cože?” „O čem to mluvíš?” Petros a Noah se na sebe podívají. „Ten třetí meč... tomu podlehl. Nevím přesně čemu, ale... tím to všechno začalo..” „Co se stalo? Nerozumím ti, vysvětli mi to, Lilian,” naléhá Dave. „Jí to začne a jí to skončí. Vůbec nemluvila o sobě. Mluvila o zradě.” Petros a Noah se najednou zvednou a Dave hodí na stůl peníze a vezme mě za ruku. „Jdeme za Hermanem.” *** „Tohle si musíš poslechnout,” vtrhne do vlaku jako první Petros a Noah ho následuje. „Měla nějakou vidinu nebo co, sám tomu nevím patu,” nastíní stručně, a to už se vyhoupnu za ním. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253708