Trividhá-paríkšá onemocnění jater a po terapeutickém ozáření může docházet také k zahnědnutí nebo zčernání pokožky. Při spálení sluncem je kůže červená, při anémii bledá a při cyanóze je namodralá. Načervenalá až žlutá kůže se objevuje při karotenémii a černá barva poukazuje na gangrénu. Ke svědění a škrábání dochází u podráždění kůže, při alergiích nebo při vyrážkách spojených s obstrukční žloutenkou, lymfomem a při stavech vysoké pitty. Návalové zrudnutí může být způsobeno emocionálními faktory, menopauzou, horečkou, vysokou pittou nebo požitím alkoholu. Ke ztluštění kůže dochází v důsledku kafy způsobující myxedém nebo hypotyreózu. Tělesné systémy Pomocí daršana-paríkši se dají vyšetřovat různé tělesné systémy jako kardiovaskulární, dýchací, svalový, a tak dále. Viz tabulka „Vyšetření pomocí daršana-paríkši“ na straně 359, kde jsou uvedeny detailní informace o těchto typech vyšetření.
Sparšanam (vyšetření pohmatem) Po pečlivém pozorování daršana-paríkšou bychom měli přikročit ke sparšaně (pohmatu). Palpace se využívá k potvrzení toho, co jsme zjistili daršanou. V zásadě existují dva typy palpace – první z nich je povrchová a s její pomocí se zjišťuje přítomnost jakýchkoliv podkožních bulek, jako například lipomů; druhým typem je hluboký pohmat, jímž zjišťujeme přítomnost citlivých míst a hluboko uložených bulek. Sparšany se také používá k určení intenzity bolesti. Obecně platí, že bolest na pohmat a citlivost jsou známkami zánětů typu pitta; hluboká, tupá, rozprostřená bolest vypovídá o městnání způsobeném kafou; neurčitá, cestující bolest je známkou poruchy typu váta. Pohmatem také zjišťujeme teplotu těla. Vysoká teplota (jako při horečce) značí pittu, suchý chlad znamená vátu a chladná vlhká pokožka obvykle poukazuje na nerovnováhu způsobenou kafou. Klinické dovednosti vyšetření pohmatem je nutné se učit pod odborným vedením ájurvédského lékaře. Vedení odborným učitelem je důležité zejména u palpace hrudníku a abdominálních orgánů. 79
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253592