Iveta mu dala pusu na tvář a odešla. Pavel jen sledoval, jak zachází za roh. Chyběla mu, strašně moc mu chyběla a on cítil, jak se mu nenápadně ztrácí. Nemohl s tím nic dělat, než jen čekat. Miloval ji, ale bylo to jiné než dřív. Nyní byl ochoten pro ni obětovat všechno i svoji rodinu. Ovšem cítil, že ona už o to nestojí jako kdysi. Obával se, že ho opustí, ale nedokázal tomu nijak zabránit a to ho děsilo. Byl z toho zklamaný. Doma měl kvůli tomu peklo. Byl nevrlý a neustále vzteklý. Toužil po Ivetě, ale ona mu lehce pronikala mezi prsty jako písek na pláži. Netušil, jak by mohl změnit skutečnost, že se pro ni stává cizím člověkem. Trápilo ho to, ale neznal způsob, jak si Ivetu k sobě znovu přitáhnout. Iveta zamířila s nákupním vozíkem k pokladně v supermarketu. V poslední době dělala věci automaticky a bez rozmyslu. V hlavě měla jen Petra. Zjevoval se jí ve snech. Slyšela jeho hlas, jeho smích a cítila jeho vůni. Koloval jí v žilách jako horká krev. Zástup u pokladny postupoval pomalu. Dlouhý had lidí se vlnil až k prvním regálům se zbožím. Spousta zákazníků naštvaně mumlala a přešlapovala z nohy na nohu, jen Iveta stála klidně a pohrávala si se vzpomínkami. Náhle její oko spočinulo na muži opouštějícím obchod. Málem se jí zastavilo srdce. Krev ji v žilách ztuhla a ona nebyla na malý moment schopna pohybu. Petr! Všechno v ní křičelo, ať za ním vyběhne, ať ho může zase obejmout a políbit. Když však k němu přistoupila žena, kterou Iveta nikdy neviděla, došlo jí, že to asi byla jen hodně dobrá kopie její dávné velké lásky. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253406