zvířetem považuje za základ, který vám umožní mocně ho podpořit ve vnitřním rozvoji. Zvláštní postupy, kterými můžete zlepšit karmu svého zvířecího kamaráda, popíšu v sedmé kapitole.
3. DOKÁŽÍ NÁM LÉPE POMOCT Jenže zvířata se nám někdy snaží sdělit doslova životně důležité věci. Tady je příklad Jane Johnsonové ze severu pacifického pobřeží Spojených států. Můj Max je velmi nezávislý kocour, takový ten typ „můžeš se se mnou mazlit, když se mi chce“. V jeden čas mi ale začal pořád skákat na klín a pořád mi masíroval podbřišek. Taky za mnou všude chodil, jako by na mě dával pozor. Trvalo to asi měsíc. Pak jsem šla na běžnou lékařskou prohlídku a ukázalo se, že mám rakovinu tlustého střeva. Vypadalo to, jako by Max věděl, že se něco děje, dřív než doktor. Podstupuji teď chemoterapii a Max za mnou všude chodí – z místnosti do místnosti, když se zamknu na záchodě, mňouká před dveřmi tak dlouho, dokud nevyjdu. Na klín mi už ale neskáče. Jen zřídka vyžaduje blízkost. Ten kocour o mé rakovině věděl dřív než já. Traduje se mnoho příběhů o tom, jak se zvířata snažila varovat člověka před nemocí. Časté jsou například historky o delfínech, kteří při společném plavání věnují pozornost určité části těla daného člověka. Ve většině 101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253339
případů tihle lidé o své nemoci do té doby vůbec nevěděli a až pozdější testy odhalily, co se jim zřejmě delfíni snažili sdělit.1 Delfíni stejně jako jiní kytovci „vidí“ trojrozměrně, protože ke své orientaci v okolí používají velmi citlivé echolokátory. Jako by viděli hologram podobný těm, které vytvářejí různá medicínská snímací zařízení. Není proto nijak přehnané předpokládat, že umí rozlišit zdravý orgán od nemocného. Co je vede k tomu, že se nám to pokoušejí sdělit, zatím nikdo nezkoumal. Vezmeme-li však v úvahu spontánnost, s níž se tak dělo v některých případech lidí, kteří s volně žijícími delfíny chodili plavat, je nejjednodušším a snad i nejpravděpodobnějším vysvětlení prostá empatie a dobrá vůle. Zdaleka největší počet případů identifikace nemoci zvířetem se však týká psů. Už staří lovci spoléhali na psí čich, který je tisíckrát citlivější než lidský, teprve nedávno jsme ale přišli na to, že jím psi dokáží včas rozpoznat celou řadu různých nemocí. Psi totiž umí zachytit jemné pachy v koncentracích jedna částice k bilionu, což je ekvivalent jedné čajové lžičky v olympijském bazénu plném vody. Jsou proto mimořádně citliví na jemné změny v dechu nebo tělesném pachu. Psí asistenti diabetiků reagují na změny pachu při nebezpečných posunech hladiny cukru v pánově krvi. Jsou vycvičení dát mu to smluveným způsobem najevo, takže postižený může včas zareagovat. Stejnou službu poskytují psí asistenti epileptikům, ačkoli schopnost předpovědět záchvat umí jen někteří psi a výcvik i testování jsou složitější. 102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253339
Ve Velké Británii působí organizace s názvem Medical Detection Dogs (Diagnostičtí psi), která zkoumá, jaké lidské nemoci umí psi rozpoznat. Doktorka Claire Guestová se svým týmem uveřejnila od roku 2002 řadu studií, v nichž ukázala, že některé druhy rakoviny psi poznávají spolehlivěji než standardní testy. V současné době pracují kromě včasné diagnostiky rakoviny prsu, plic, tlustého střeva a dalších také na Parkinsonově chorobě. Začínáme ale teprve poznávat, jak zvířecích smyslů, které značně předčí ty naše, podobným způsobem využívat. Věda tak stále více potvrzuje známé zkušenosti: naši zvířecí přátelé jsou nejen mnohem vnímavější ke světu, který společně sdílíme, ale mají i dostatek schopností, aby nám mohli poskytovat mimořádně důležitou zpětnou vazbu ohledně našeho vlastního zdraví. Všeobecného uznání docházejí i další způsoby, jak nám mohou být zvířata prospěšná. Britská charitativní organizace Dogs for Good (Psi pro dobro) cvičí a poskytuje psy nejen fyzicky postiženým lidem, ale také autistickým dětem. Asistenční psi pro autisty pomáhají rodinám s jednoduchými věcmi, například umožňují chodit společně nakupovat, což třeba dřív nebylo možné. Zavedením nových zvyků upravují chování malého autisty, pomáhají mu povolit sevření, přerušují repetitivní činnost a pomáhají dítěti zvyknout si na nové prostředí, což by jinak zvládalo jen stěží. Ale hlavně nabízejí nekomplikovaný vztah, lásku a přijetí bytosti, jejíž emoce nejsou nikdy matoucí ani složité k pochopení.2 103
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253339