právních vztahů právními úkony), je zřejmé, že obdobné ustanovení bude právní řád adresovat i situacím, v nichž tyto osoby svým jednáním (protiprávním úkonem) mohou způsobit jinému škodu. Občanský zákoník (dále jen OZ) o této odpovědnosti pojednává v § 2920 OZ věnovaném odpovědnosti za škodu způsobenou tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání. Zákon má na mysli nezletilce a osoby stižené duševní poruchou. Termín „duševní porucha“ míří na stav duševního onemocnění nebo mentální retardace. Pro jeho důležitost ve vztahu k postavení osob s mentální retardací (a zařízení o tyto osoby pečující) uvádíme celé znění zákonného ustanovení: § 2920 (1) Nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; poškozenému náleží náhrada škody i tehdy, nebránil-li se škůdci ze šetrnosti k němu. (2) Nebyl-li nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, má poškozený právo na náhradu, je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného. § 2921 Společně a nerozdílně se škůdcem nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Není-li škůdce povinen k náhradě, nahradí poškozenému škodu ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled. V případě, kdy v důsledku jednání osoby s mentální retardací dojde ke vzniku škody, je třeba (při dodržení obecně platných principů odpovědnostních vztahů) důsledně postupovat podle uvedeného ustanovení, a to „postupně“. Nastane-li situace předpokládaná v prvním odstavci prvního z paragrafů, budeme uvažovat o odpovědnosti samotné osoby s mentální retardací. Pokud pravidlo v tomto odstavci neplatí, tj. stupeň rozumové vyspělosti nebyl na takové úrovni, aby osoba mohla posoudit jeho následky – nastupuje pravidlo uvedené v textu zákona dále, tj. v § 2921 – a odpovědnost ponese i osoba, jež zanedbala náležitý dohled. Uvedené ustanovení § 2920 OZ je speciální normou, která navazuje na obecnou úpravu odpovědnosti za škodu dle ustanovení § 2894 OZ a následujících. Svým způsobem představuje takto pojatá odpovědnost ojedinělé ustanovení. Jestliže obecně v odpovědnostních vztazích platí pravidlo, že pokud někdo způsobí druhému škodu, je povinen ji nahradit, v tomto případě zákonodárce (v určité situaci) nečiní za škodu odpovědným škůdce, ale osobu, která je nad ním povinna vykonávat dohled, a v určitých případech dokonce jde škoda k tíži poškozené osoby. ——— 98 —————————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253023
■■ Může dojít k tomu, že přes duševní poruchu či nezletilost vznikne odpovědnost za škodu i těmto osobám. Jedná se o případy, kdy jejich rozumová a volní vyspělost byla seznána dostatečnou pro posouzení následků daného jednání. ■■ Může rovněž existovat odpovědnost pouze těch, kteří vykonávají nad uvedenými osobami dohled. Jde o případy, kdy se prokáže, že tyto osoby za škodu nemohou odpovídat, a osobě dohlížející se nepodaří prokázat, že dohled nezanedbala. ■■ Vznikne odpovědnost u osob stižených duševní poruchou, příp. nezletilých, společně s osobou vykonávající dohled. Přestože rozumové a volní schopnosti osoby, která škodu způsobila, jsou dostatečné, zjistí se, že osoba dohlížející dohled zanedbala. ■■ Dalším případem je situace, kdy za škodu neodpovídá nikdo a jde k tíži poškozené osoby, tj. nejsou dány podmínky odpovědnosti u těch ani oněch osob. ■■ Nové znění OZ zavádí ještě jednu možnost, a to situaci, kdy je uznáno, že osoba s mentální retardací za škodu odpovídá – měla by ji hradit – ovšem poškozený má právo na náhradu jen „je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného“ (§ 2920 odst. 2 OZ). Velice často se z prostředí zařízení sociálních služeb a škol pro žáky s mentálním postižením objevují otázky směřující k aplikaci podmínek náležitého dohledu, jak jej uvádí ustanovení § 2921 OZ. V další části bude pozornost věnována určení osoby odpovědné za vzniklou škodu dle citovaného zákonného ustanovení, tedy stanovení toho, kdo bude pravděpodobně odpovídat za škodu vzniklou v důsledku jednání nezletilého nebo osoby stižené duševní poruchou. Právě v důsledku „normálních“ činností dětí či osob s mentálním postižením (klientů zařízení sociálních služeb, při hře, výchově, pracovní činnosti, na vycházkách, táborech, …) vždy nastává určitá možnost, že v důsledku jednání klienta dojde ke vzniku škody. V každém případě se musí předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu uvedené výše v odst. 1 § 2920 OZ zkoumat přísně individuálně. U nezletilého či mentálně postiženého se bude zkoumat, jaká je jeho skutečná vyspělost a schopnost ovládnout své jednání a jaká je schopnost posoudit jeho následky. Je nepochybné, že např. sedmnáctiletý nezletilec je schopen posoudit jak následky házení kamenů do oken, tak např. i možné následky odhození nedopalku ve stohu slámy ap. Otázkou však zůstává stejná odpovědnost u klienta zařízení sociálních služeb se středně těžkou mentální retardací. V praxi je často kladena otázka, zda je v nějaké normě stanoven okruh činností přiměřených tomu kterému věku, té které mentální úrovni člověka, v našem případě klienta. Žádný takový katalog neexistuje. Orientaci a vodítko vedle „zdravého selského rozumu“ poskytují dřívější rozhodnutí – judikáty jednotlivých soudů, které řešily spory z uvedené hmotněprávní úpravy.
Právní úprava postavení osob s mentálním postižením
V praxi mohou nastat tyto možnosti:
————————————————— 99 ———
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253023
V podstatě lze uvést, že platí pravidlo: čím nižší věk dítěte a čím větší hloubka mentální retardace, tím větší a důkladnější povinnost tzv. náležitého dohledu. Zjednodušeně lze konstatovat, že občan se středně těžkou mentální retardací bude v drtivé většině případů, ne-li ve všech, shledán nezpůsobilým ovládnout své jednání, a zejména posoudit jeho následky ve smyslu věty druhé výše uvedeného odst. č. 2 § 2920 OZ. Klíčovou při posuzování míry odpovědnosti za danou škodu tak zůstává otázka tzv. náležitého dohledu. Existující judikatura vyvodila, že náležitým dohledem není možno rozumět nepřetržitý, stálý a bezprostřední dohled nad nezletilým typu „v každém okamžiku“, neboť by tak prakticky ve všech případech existovalo zavinění osoby povinné výkonem dohledu. V případě konkrétního jednání osoby nezletilé či stižené duševní poruchou, při němž dojde ke vzniku škody, tak bude náležitý dohled a jeho výkon posuzován podle mnoha znaků. Jistě se bude jednat o dodržování tzv. rezortních předpisů. V případě akcí dřívějších ústavních zařízení bylo v původní normě upravující jejich činnost stanoveno, že maxi mální počet klientů ve skupině při sportovní činnosti či plavání činí šest „svěřenců“ (§ 66 vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb., v původním znění). Současné právní normy sociálních služeb se jakémukoliv „normování“ počtu uživatelů a personálu důsledně vyhýbají! V případě školních akcí stanoví např. vyhláška MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, uvádí následující povinnosti (a dispozice) pro jednání ředitele školy ve věci zajištění náležitého dohledu nad žáky: § 3 (1) Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole, při vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, a při akcích konaných mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje právnická osoba, která vykonává činnost školy, svými zaměstnanci, vždy však nejméně jedním pedagogickým pracovníkem. Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit pouze, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům. (2) Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může stanovit s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ředitel školy. (3) Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, se zajišťuje bezpečnost a ochrana zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce škola oznámí nejméně 2 dny předem zákonným zástupcům.
——— 100 —————————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253023