Muž před Hospodinem spravedlivý
/ 98 /
páter František Satora, k němuž jako jeho malý ministrant s velkou úctou vzhlížel. Když jsem zavadil o svatou Trojici, o vtělení Boha v lidské tělo a jiné nauky, kterým jsem nerozuměl, ptával jsem se na to a ono pátera France, ale musil jsem se spokojit stereotypní odpovědí: že to je tajemství.180
V Masarykově postoji k tajemství Otce, Syna a Ducha svatého se tudíž jako v zrcadle projevuje dobový neutěšený stav katolické teologie, kněžské formace a katecheze, pročež není divu, že danou záležitost bral jako naprosto okrajovou a z praktického hlediska v zásadě bezvýznamnou, a to minimálně od své vzpoury proti náboženskému formalismu a hluboké krize víry, kterou prožil jako středoškolský student ještě v Brně.181 Když ho evangelický farář Císař při jeho přestupu k evangelické církvi dne 30. srpna 1880 přiměl k recitaci Apoštolského vyznání víry, které má trojiční strukturu, Masaryk se tomu podvolil s neskrývanou velkou nevolí.182 Byl to jeden z mála mravních kompromisů v jeho náboženském životě, neboť to, co vyznával ústy, nepřijímal svým rozumem a svědomím. Nejpohrdavěji se o trojičním mystériu zmiňuje velmi letmo ve své knize věnované filosofii vědy z roku 1885: V tomto úpadku řeckořímského světa filosofie dostává posilu od národa židovského a monoteismus stává se názorem světovým. Názor ten však je hlavní zárukou vědecké metody, neboť jím svět může zbaven býti mytických duchů a věci mohou se vykládati samy o sobě a ze sebe samých… Je pochopitelno, že monoteismus katolický dle dob a míst často ustupoval názorům polyteistickým a dokonce i fetišistickým a že dlouho jen dle jména panoval. Proto sám přizpůsobuje se nižším názorům, na jejichž místo nastupuje, jako např. svým učením o bohočlověctví Kristově, učením o Trojici, poctou svatých a později Panny Marie.183
Masaryk tu podle mého soudu projevuje značnou neznalost dějin teologie, neboť Nový zákon rozličnými způsoby velmi často hovoří o Bohu Otci, 180
K. Čapek: Hovory…, s. 14. Srov. S. Polák: T. G. Masaryk. Za ideálem a pravdou, I, s. 108. 182 Srov. ibid., s. 315n. K danému obřadu došlo dne 30. srpna 1880 v Heršpicích u Slavkova, kde tehdy působil mladý duchovní Opočenský. 183 T. G. Masaryk: Základové konkrétné logiky, Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2001, s. 173n. Česky kniha vyšla v Hustopečích v roce 1885, německy pak o dva roky později. 181
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS252058