jsem mu řekl, že byla odvezena z Varšavy, podíval se na mě očima plnýma soucitu, jak se mi zdálo, a otevřel ústa, jako by chtěl něco říci. Ale v poslední chvíli to neřekl. „Co si o tom myslíte?“ „Pane Władysławe,“ položil mi přátelsky ruku na rameno, „asi by bylo lepší, kdybyste znal pravdu. Abyste na sebe dával pozor.“ Chvíli zaváhal, stiskl mi ruku a dořekl tiše, skoro šeptem: „Už je nikdy neuvidíte.“ Rychle se odvrátil a odešel. Ušel pár kroků, vrátil se ke mně, aby mě políbil na rozloučenou, ale nebyl jsem s to odpovědět na jeho srdečnost stejnou srdečností. Podvědomě jsem si byl od samého začátku jist, že německé pohádky o táborech pro Židy „s dobrými pracovními podmínkami“, které měly na deportované čekat, jsou lež. Z německých rukou jsme mohli očekávat jedině smrt. Přesto jsem – stejně jako jiní Židé v ghettu – podléhal iluzi, že by tomu mohlo být jinak a že tentokrát jsou německé informace pravdivé. Když jsem myslel na svou rodinu, zkoušel jsem si ji představovat mezi živými s nadějí, že se přese všechno jednoho dne zase uvidíme. Dworakowski ve mně tuto tak těžko udržovanou iluzi zničil. Teprve později jsem se přesvědčil, že měl pravdu. V rozhodující chvíli mi vědomí hrozící smrti dodávalo sil, abych se zachránil. Další dny jsem strávil jako v polospánku. Ráno jsem automaticky vstával, automaticky jsem se pohyboval, večer jsem se automaticky vrhal do svého pelechu ve skladišti nábytku kdysi patřícího Židům, který byl přidělen obci a kde jsem měl své místo na přespání. Nějak jsem se musel naučit žít s vědomím, že jsem ztratil matku, otce, Halinu, Reginu a Henryka. Rusové provedli nálet na Varšavu. Všichni se schovali do krytů. Němci byli naštvaní a vzteklí, Židé se však radovali, přestože to nemohli dát najevo. Při každém hukotu padající bomby se naše tváře vyjasňovaly, bylo to pro nás znamení blížící se pomoci a porážky Německa, která nás mohla
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS250776
101
zachránit. Do žádného krytu jsem nechodil, bylo mi jedno, jestli budu žít, nebo zahynu. V tu dobu se podmínky práce na rozebírání zdi neustále zhoršovaly. Přidělili nám Litevce, a ti dávali pozor, abychom nic nenakupovali. Také prohlídky na hlavní strážnici při návratu do ghetta byly stále zevrubnější. Jednou odpoledne nečekaně provedli selekci naší skupiny. Před strážnici se postavil mladý četník se založenýma rukama a začal nás třídit podle vlastního uznání, jako v loterii: vlevo smrt, vpravo život. Mně řekl, abych šel vpravo. Těm vlevo přikázal lehnout si na břicho a zastřelil je z revolveru. Asi za týden vylepili na zdech ghetta oznámení, že bude nová všeobecná selekce zbylých Židů. Ze sta tisíc – tři sta tisíc už jich deportovali – mělo zůstat dvacet pět tisíc, jen odborníci a dělníci, které Němci nutně potřebovali. Obecní úředníci se měli určeného dne shromáždit na dvoře obce a ostatní lidé v části ghetta mezi ulicemi Novolipky a Husí. Z bezpečnostních důvodů se před budovu obce postavil jeden židovský policista, důstojník Blaupapier, s býkovcem v ruce. Vlastnoručně bil všechny, kteří se pokoušeli dostat dovnitř. Lidem, kteří měli zůstat v ghettu, byla rozdána čísla na orazítkovaných kartičkách. Obec měla právo si nechat pět tisíc lidí z řad svých spolupracovníků. První den jsem číslo nedostal, přesto jsem rezignovaně prospal celou noc, zatímco moji druzi skoro šíleli úzkostí. Druhý den jsem měl číslo už od rána. Seřadili nás do čtyřstupu a tak jsme čekali, až ráčí přijet německá kontrolní komise s untersturmführerem Brandtem, aby překontrolovala, jestli nás náhodou nechce uniknout smrti příliš mnoho. Ve čtyřstupu jsme pochodovali obklopeni policií k vratům obce a odtamtud jsme měli dojít do Husí ulice, kde budeme ubytováni. Za námi zůstal dav odsouzenců na smrt, kteří běhali hned sem, hned tam, křičeli, plakali a proklínali nás, že my jsme nějakým zázrakem měli takové štěstí. Litevci, kteří
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS250776
střežili tuto hranici mezi životem a smrtí, do nich stříleli, aby je uklidnili, což bylo tenkrát považováno na normální způsob. I tentokrát jsem dostal šanci přežít. Ale jak dlouho?
102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS250776