kdy se do obchodu s holohlavým otrokářem pustil. Nejprve si vybral to nejlepší zboží, jež tvořilo pět zdatných mužů a osm mladých, zdravých žen. Poté na nich shledal chyby a hovořil o nich s prodávajícím tak vážně a barvitě, že ten z obav, že je zboží prakticky neprodejné, výrazně slevil na jejich ceně. Pravdou je, že po celou dobu obchodu byl prodávající obklopen al-Nizarovou gardou. Bojovníci se tvářili velmi brunátně a dokonce do prodávajícího občas strčili. Toto chování mne velmi zarazilo, stejně jako chování Borise, který se ke gardě přidal. Al-Nizarova vychytralost a prodejcova prověšená ramena, která klesla ještě hlouběji, když vyinkasoval za otroky chabou almužnu, ve mne vyvolalo vzpomínku na toto Muhammadovo rčení: „Když obchodník přijde na mizinu, stane se upřímným.“ V okamžiku, kdy mi toto rčení prolétlo myslí, jsem si všiml Borisova pohledu, který upíral na jednu z otrokyň, kterou al-Nizar nekoupil. Byla to starší žena, kypřejších tvarů s kaštanovými vlasy a očima zelené smaragdové barvy. Přistoupil jsem k němu a pobaveně řekl: „Láska oslepuje a činí hluchým.“ „Člověk bez lásky je jako toulavý pes bez pána,“ odvětil mi Boris pohotově a odebral se k al-Nizarovi a pustil se s ním do bouřlivého hovoru. Z toho, co jsem zaslechl, mi došlo, že jej Boris požádal, aby onu otrokyni koupil. Leč al-Nizar nesouhlasil, poukazujíc přitom na její chyby. Boris se mu rezignovaně poklonil a opětovně se ke mně vrátil. Jeho tvář byla protáhlá a zachmuřelá. 98 CESTOPIS: MEZI SLOVANY
Libor Kvapil
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS250495
„To se ti ta žena tak líbí?“ otázal jsem se. Boris neodpověděl, leč z jeho výrazu ve tváři se dalo usoudit, že ano. „Dovolíš, pane, abych se opět vzdálil?“ požádal mne po delší odmlce. „A kam chceš jít tentokrát?“ zeptal jsem se. „Al-Nizar chce, abych o něm dal vědět knížeti tohoto sídla a sjednal mu návštěvu,“ odvětil Boris. „Nuže jdi,“ propustil jsem jej. Boris mne opustil vážným krokem. Když byl z dohledu, přišlo k otrokáři několik vojáků a koupili od něj zbytek otroků i s tou ženou a odvedli je k panskému sídlu. „Kam je vedou?“ otázal jsem se jednoho z al-Nizarových strážců, jménem Ratimír. Jeho jednooká tvář, která v sobě ukrývala vrásky z mnoha bojů, se na mne opovržlivě zadívala. Okamžik mlčel, než pravil: „Odvádějí je do panského sídla. Budou sloužit knížeti.“ „Proč o tu ženu Boris tolik stál?“ otázal jsem se Ratimíra znovu. Jeho touha po oné ženě, která mi nepřišla příliš svůdná, mne zarážela. „Proč se jej nezeptáš sám, pane?!“ odvětil Ratimír hrubě. Jeho odseknutí mi sice vadilo, ale i přesto jsem se neudržel a položil mu další otázku: „Proč mu ji al-Nizar nekoupil?“
99 CESTOPIS: MEZI SLOVANY
Libor Kvapil
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS250495
„Neuraz se, pane,“ odvětil Ratimír nyní poněkud mírněji. „Ale pokud máš o Borisovy potřeby takový zájem, tak proč jsi mu tu ženu nekoupil ty?“ „Nevím, zda by to bylo s ohledem na skutečnost, že je Boris v mých službách pouze dočasně, vhodné,“ odvětil jsem mu. Má odpověď vyvolala na Ratimírově tváři úsměv. Leč byl to úsměv opovržlivý a nesouhlasný. Jeho poloslepá tvář mne probodla ostrým pohledem. Ratimír už více nepromluvil. Prudce se otočil, ještě naposledy pohlédl na holohlavého otrokáře počítajícího peníze a se zkřivenou tváří odešel za svými druhy. „Prosím, odpusť Ratimírovi. Je to morous,“ pravil mi al-Nizar, který ke mně v tom samém okamžiku přistoupil. Položil mi dlaň na rameno a dodal s úsměvem: „Rád bych dostál svých závazků. Pokud Boris pochodí dobře, věz, že dnes povečeříš s pánem tohoto sídla. Jmenuje se Boleslavič 100. Je to kníže vážený a ctěný. Jeho dcera Drahomíra se provdala za pána Prahy, Vratislava.“ Al-Nizarova slova mne vpravdě potěšila. Přestože to byl muž povrchní a lakomý, měl čest a držel dané slovo.
100
V orig. B.s.q.lāʹih nebo B.s.q.lāb.ğ – Basklábidž – jméno identifikováno, ale koncovka – idž je nesporně slovanské – ič. 732) Jde nejspíše o Bolesláviče (Boleslavič). (Cinert 2008, str. 187) všeho otcem Drahomíry a po něm dostal pak jméno její syn 2015, Kněžna Drahomíra, Stodorany a Drahůš)
nebylo doposud (Hrbek 1983, str. Boleslavič byl dle Boleslav. (Cinert
100 CESTOPIS: MEZI SLOVANY
Libor Kvapil
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS250495