„Dobrej. A kdo jste?” zeptal se otec. „Bob, její spolužák.” Muž zalezl zpět do dveří a Bob, během toho, co si vyčítal, že přece jen na něco zapomněl a to, aby se představil celým jménem, mohl slyšet následující konverzaci. „Terry,” ječel její otec a jeho dcera mu křikem z horního pokoje odpovídala. „Co jééé?” „Máš tu spolužáka.” „Jakého?” „Nějakýho Boba.” „Nejsem doma.” „To by musel bejt hluchej, aby tě neslyšel, jak ze svýho pokoje ječíš, že nejseš doma.” Bob se usmál. Její otec bude nejspíš vtipálek. Terry tedy sešla po schodech dolů. Když se otevřely dveře, čekal Bob cokoli, jen ne: „Co chceš?” „No já…totiž…he…přišel jsem tě pozvat na ten ples.” „Ples? Jsi hluchej? Já říkala už ve škole, že na žádný ples nejdu. A rozhodně ne s tebou.” „No myslel jsem, že bys konečně ráda zapadla a nestranila se.” „Co chceš? Dostat mě do postele? A když se ti ukážu nahá hned tady ve dveřích, budeš spokojený? O to ti totiž jde, ne? Tvoje pověst tě předchází. Je to tvoje hlavní záliba. Dostávat holky do postele. Kam si děláš zářezy? Máš je na posteli? Na stole? Na ptákovi?” „Jo, to víš…ono se toho nakecá. Polovina toho není pravda.” „Ne, řeknu ti přesně jak to je. Když se holka zeptá kluka kolik měl holek a on řekne šest, měl ve skutečnosti tak dvě nebo tři. Jenže u tebe je to opačně. Snažíš se mi tvrdit, že jsi měl tak dvě nebo tři holky a přitom dobře vím, že jsi měl minimálně dvanáct holek ze školy. A to jsou jen ty, které se k tomu přiznaly a chlubily se tím někde na chodbách nebo záchodech. Takže se vsadím, že jich bude kolem dvaceti,” dodala Terry a zabouchla dveře. Bob svěsil ramena a odcházel od domu. Zastavil se ale, když zaslechl další debatu mezi Terry a jejím otcem. „Co chtěl?”
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS250453