„No, konečně! Už jsem se bál, ty šetřílku, že zůstaneme v tý strašný díře!“ uleví si Petr. Uchlácholím ho návštěvou textilního salonu, v reálu obrovské ratejně s garážovými dveřmi, kde nabízejí cenově velmi dostupné oblečení z Číny. Petr si pořídí fešácké tričko s límečkem od firmy Polo s obří červenou siluetou jezdce na koni třímajícího pálku. „Somálsko má strategickou polohu. Kolem plují denně miliardové náklady. Pirátská hrozba se prostě nedá přehlížet,“ říká nám přísně se tvářící šéfka protipirátského programu z Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu Priyadharshini Diasová. Taky její úřad sídlí v obřím nairobském mezinárodním komplexu OSN. Velmi si pochvaluje pomoc Evropské unie, které se od počátku mise podařilo ochránit už dodávky půlmilionu tun pomoci pro trpící Somálce. „Je to pro nás naprosto klíčové. Od té doby, co nás Evropani začali chránit, neměli jsme ani jeden pokus o pirátský útok,“ pochvaluje si o pár bloků dál ředitel somálské mise Světového programu výživy Stefane Porretti. S parťákem Petrem druhý den čekáme v Nairobi na linku do Dubaje a pak dál do vzdálené Prahy. Jako suchozemci pořád cítíme houpání v kolenou a bocích, ještě pořád cítíme slanou chuť a vůni v ústech a nose. Jak ale velí tradice, splachujeme je na letišti pořádným douškem lokálního piva. Kvalitním místním pivem Tusker s černou siluetou slona na vinětě. Teď už je ale nejvyšší čas koupit tričko se žirafou pro dvouletého syna a sloní bodíčko pro jeho čerstvě vylíhlého bráchu. Parádní africký náramek pro svou Amazonku už mám v batohu. Atraktivnímu tématu renesance pirátství se budu věnovat i v následujících dvou letech. Díky nasazení světových flotil, včetně té eurounijní, začne tenhle fenomén po roce 2012 mizet. Série úderů zahraničních speciálních jednotek do hloubi pirátských základen v přístavu Eyl i jinde na dlouhém somálském pobřeží tenhle drsný způsob obživy nakonec uhasila. Naše elegantní švédská loď Carlskrona se do boje proti pirátům ještě jednou vrátila. Později ji čekala velká rekonstrukce, která tohoto nástupce
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS250272
vikinských drakkarů vyslala na vlny světových oceánů přinejmenším do roku 2025.
Leden 2013, povstalecká východní strana Aleppa, Sýrie Silný výbuch rozvibruje okenní tabulky všude kolem. Zvuková vlna se řítí betonovými a cihlovými uličkami zbrázděnými hlubokými šrámy války. Po prvotním úleku se už s hlavami staženými mezi ramena blížíme podél stěn k místu exploze. Hned za prvním rohem se rozevírá otevřené prostranství zaplněné odpadky. K nebi se z něj zvedá bílý hřib, všude kolem hoří hromady plastu a papíru. Tenhle granát sem přes území nikoho vyslal tank z vládou ovládané západní poloviny Aleppa. Nazdařbůh. Tak se tady bojuje. Často naslepo a bez ohledu na šanci zasáhnout vojenský nebo civilní cíl nepřítele. V noci na dnešek nás probudily jiné hlasité výbuchy. Tentokrát šlo o minometné granáty odpalované z nedaleké střechy. Ani povstalci nemůžou doufat, že se jim při noční palbě naslepo podaří zabít vládní vojáky. A ani oni se příliš netrápí s civilními ztrátami. Tenhle konflikt se rychle blíží ke svému druhému výročí a už k sobě stačil přitáhnout pozornost celého světa. A Aleppo, srdce syrského předválečného hospodářství, které se k revoluci a pozdějšímu ozbrojenému povstání přidalo jako úplně poslední, je jejím symbolem. Dvoumilionová starověká metropole rozdělená frontovou linií na dvě poloviny. Míjíme vyhořelé torzo obrněného vozidla BVP. Sovětský typ. Tak jako jinde na Blízkém východě je v Sýrii v případě útočných pušek, pistolí, ale i tanků a obrněných transportérů vysoká pravděpodobnost, že jsou vyrobené v někdejším Československu. Jedna ze zbrojnic Východu se od začátku 50. let hodně snažila, aby bratrskou pomoc pomáhala šířit i pomocí pancířů a hlavní, a to mnohem vyšší kvality, než byly kusy vyráběné v SSSR. „Pojďte rychle nazpátek do auta. To jsou saláfisti!“ Statný Muhammad, bývalý policista a náš řidič a ochránce, nás
101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS250272
mohutnými pažemi cpe zpátky pod falešnou ochranu svého vozu. Dlouhovlasí chlapi s černými vousy a turbany, kteří hlídají checkpoint pod betonovou branou u severního vjezdu do Aleppa, na nás pozorně hledí. Je jich pět a na ramenou mají všudypřítomné kalašnikovy. Zůstávají ale dál na místě a k nám se nakonec nevydají. Později nám Muhammad vysvětlí, že jde o lidi z Džabhat an Nusra, syrské větve Al-Káidy. Syrské povstání se začalo definitivně drolit. Tady ve východním Aleppu proti sobě stojí bojovníci Svobodné syrské armády a islamisté z několika odlišných skupin. Už došlo k desítkám krvavých střetů. Přes neustálou hrozbu ze strany vládního letectva, které bezohledně bombarduje vojenské i civilní cíle, propukají boje mezi nacionalistickými rebely a domácími i zahraničními džihádisty. Černý prapor s textem šahády, islámského vyznání víry, vlaje i na dalším checkpointu, který se Muhammad rozhodne objet. Al-Káida nemohla zůstat stranou, když před dvěma lety otřásla vlna nečekaných masových protestů trůny arabských autokratů. Tisíce veteránů její islamistické internacionály z bojišť Afghánistánu a Iráku našly po roce 2011 nové raison d’etre. Svatá válka za globální nadvládu islámu se přesunula do Libye a později do Sýrie. Tahle země, dědic prastaré civilizace, jádro středověkého islámského superstátu, a navíc na hranici s nenáviděným Izraelem i nedaleko nenáviděné Saúdské Arábie, se stala magnetem pro muslimské hrdlořezy i mladé extremisty. Džabhat an Nusra se zkušenostmi, proslulostí i finančními prostředky své mateřské organizace propojila syrské islamisty s mezinárodními dobrovolníky, kteří se už nemohli dočkat dalšího konfliktu, v němž se budou snažit prosadit svou vizi světa bez nevěřících. Takových, jako jsme my… Začátkem roku 2013 se únosy zahraničních humanitárních pracovníků i novinářů začaly rozjíždět. To značně zkomplikovalo mé plány natočit v Sýrii sérii reportáží o rozložení sil mezi stále silnějšími povstaleckými frakcemi a ustupujícím režimem. Před pár měsíci se povstalcům podařilo armádu a její íránské vojenské
102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS250272