„Jo, už jsem zaslechl, že jim hladomor pár dní nehrozí.“ „Tak nějak,“ pobaveně se pousmál Daerr. „Raději leť najít Niama, ať tě někdo nepředběhne.“ „Kdo by mi potom,“ mrkl na Skaana, „kryl záda?“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS247219
ČÁST 2 ZEMĚ NIKOHO Ústí jeskyně na okamžik zaclonila modravá postava. Linnu tiše vklouzl dovnitř a usadil se hned vedle vchodu, odkud byl nejlepší výhled. Záda i hlavu měl pohodlně opřené o stěnu porostlou tlustou vrstvou houby. Hleděl ven a poslouchal. Všude klid. Kolikrát jsem už na tomhle místě seděl, napadlo ho. Desetkrát...? Desetkrát! Cestou tam i zpět. Pětkrát už jsem byl v Zeleném dole. Odvrátil hlavu od vchodu a podíval se do jeskyně. Nízký strop, stěny i dno byly porostlé polštáři hub vydávajících bledou hnědofialovou zář a poskytujících netušené pohodlí svým hostům. Ti leželi na polštářích, nehybní a uvolnění, a tvrdě spali, unavení celodenní cestou. Patrně nikde už je nečeká tak příjemný a zároveň bezpečný nocleh jako zde, to věděli všichni, ať již ze zkušenosti či z doslechu. Jako kdyby se s nimi chtěly jejich hory rozloučit a na svých vrcholcích jim na cestě nachystaly první přenocování, jak jen nejlépe mohly. Linnu chvíli s uspokojením pozoroval své společníky, tiše oddechující v hlubokém spánku. Nemohl do své výpravy získat lepší. Znal je dobře, byli výjimečně schopní a spolehliví. Reyen, Zakku, Vart, Tan, Nitan, Jattaki, Akka a Liat. A pak Niamo a ti dva mladí, Daerr a Skaan. Vyhlédl znova úzkým ústím jeskyně ven. Ještě chvíli a probudí Tana, který ho měl vystřídat na stráži. Myšlenkami zaletěl zpět do Hluboké kotliny. Neopustili ji právě v nejlepším. To, z čeho měl takové obavy, je neminulo. Dva dny po tom, co našli zabitého trolla, zaútočil jeho zraněný soupeř na jednu z hlídek. Bylo to jen kus za hranicí. Odháněli mladého a nezkušeného vorvaně zpět do Země nikoho, když se na ně zpod skály vyřítil rozzuřený troll. Záda a hlavu měl poznamenány hlubokými tržnými ranami a jeho přední noha byla nejspíš zlomená, ale toho si všimli až mnohem později, až když bylo po všem. Teď zahlédli
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS247219
jen mohutný, dlouhý trup, který se mihl pod nimi a vrazil mezi ně jako klín. Byl příliš blízko. Rozlétli se na všechny strany jako hejno sleďů, na které zaútočí delfín, v zoufalé snaze uniknout. Nestihli to. Aspoň ne všichni. Vzadu letící elfka si snad ani neměla čas uvědomit, co ji uhodilo. Její prchající druzi už jen zaslechli zvuk praskajících kostí, drcených silnými čelistmi. Elf letící po její pravé straně měl jen o málo větší štěstí. Tělo trolla, pevně svírajícího svoji kořist v tlamě, se při výpadu natočilo doprava a mohutný úder ocasu odhodil elfa na skálu. Omráčený zůstal bezmocně ležet pod ní. Troll si ho zatím nevšímal. Trhal zběsile tělo, které ulovil, vydrážděný svým zraněním a patrně i hladem. Ostatní elfové se rychle ukryli opodál za útesem. Elfce už pomoci nebylo, ale jejich druh ležel nehybně na dně trollovi skoro pod nohama. Museli trolla vylákat o kus dál, než ho složí, jinak by se zvíře mohlo zhroutit v křečích přímo na bezvládného elfa a rozdrtit ho. I jeho zachránci by riskovali přinejmenším zranění, kdyby se odvážili příliš blízko k omráčenému dravci. Koneckonců, zbývaly jim už jen čtyři praky, čtyři výstřely. Nesměli udělat chybu. A museli jednat rychle. Praky nachystané, vynořili se zpoza útesu a pomalu se blížili k trollovi. Nevšímal si jich, zaneprázdněný úlovkem. Zastavili, velitel zamával a zakřičel. Zvíře strnulo, pouze na chvíli, a pak, zuřivostí bez sebe, vyrazilo proti nim. Vyletěli vzhůru podobni čtyřem modravým bleskům… a čtyři bílé blesky sjely dolů a zasáhly trolla, který se dostal přímo pod ně. Žádný se neminul cílem. Ani se po útoku nezastavili. Sletěli rovnou dolů, rychle zvedli zraněného druha a zmizeli za skalou, pod kterou měl troll úkryt. Jen co se vynořili nad skalami, dostali se na dohled elfům střežícím hranici. Všem bylo jasné, že je zle. Tři záložní hlídky z úseku se jim okamžitě vydaly naproti. Dvě z nich se letěly postarat o trolla a třetí je doprovodila k hranici a převzala tu jejich službu. Čtyři přeživší elfové se vrátili do Kamenného města, pátý stále ještě v bezvědomí. A v bezvědomí zůstal dlouho.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS247219