Ema a jednorožec – Medailon moci (Ukázka, strana 99)

kopie. Vypadá stejně, ale tak silné kouzlo, které by duplikovalo kouzelný předmět dokonale, prostě zatím nesvedu,“ pokrčila Ema rameny. „Jak nedokonalé a hloupé,“ zaskřípal Tenebris zuby.

Po chvíli se Temný král proměnil v prach.

Do místnosti vlétlo hejno černých havranů a svými křídly ten prach rozvířili kolem sebe.

Byl konec. „Člověku by ho bylo až líto, co?“ komentoval to Conall a bokem drcnul do Keiry, která stále ještě stála jako přikovaná a neschopná slova. „Nikdy jsem neměl rád havrany. Jsou moc černí!“ Keira se na svého Conalla podívala, přeměřila si ho od hlavy k patě a po velmi dlouhé době se konečně rozesmála. Všichni v síni se k ní přidali.

98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS246331

Šestnáctá kapitola

„Jak jste se vlastně potkali? A kde?“ zeptala se Ema Conalla a Barči poté, co z nich trochu opadlo vzrušení z právě prožitého dobrodružství. Nešlo jí do hlavy, jak se mohla Barča ocitnout v Říši snů, a ještě k tomu na Conallově hřbetě. „Přišla jsem k tobě odpoledne na návštěvu,“ vysvětlovala Barča. Tvoje maminka mě pustila do tvého pokoje a naštěstí se nepodívala, jestli tam jsi. Musela jsi zmizet chvíli před tím, protože uprostřed pokoje byl ještě ten zlatý vír.

Vešla jsem dovnitř.“ 99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS246331

„Vždyť se ti mohlo něco stát!“ napomenula ji Ema. „Bála jsem se, že ti něco hrozí,“ řekla Barča omluvně. „A pak jsem se najednou objevila na nějaké louce a Conall mě skoro smetl.“ „Já nerad!“ bránil se vraník. „Spěchal jsem za Keirou!“ „Vždyť já vím,“ mávla Bára rukou. „Tak jsem se mu vyhoupla na hřbet a makali jsme sem!“ Ema si povzdychla. „Další dobrodružství je za námi. Tentokrát to bylo opravdu vyčerpávající,“ řekla a zívla. Pak se rozhlédla po tvářích všech přítomných. „Mám vás

100

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS246331