Souznění posvátných písem (Ukázka, strana 99)

Souznění posvátných písem jiné než sobecké, pokud jsou prováděné na základě nevědomosti.

Jelikož podléhají iluzi, nejsou pravé a cesta byla ztracena, dokud nebude opět nalezena.

Jak říká moudrost v jiném textu: Bůh praví v každém okamžiku: „Tvá vůle, je vždy Má vůle, ale Má vůle, není tvá vůle. Chceš-li být jako Já, pak nechť Má vůle je i tvou vůlí.

94

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS246014

Přijímání s láskou, pokorou, vírou a klidem

Přijímání situace s myslí, která se na ničem nezastaví, vede k probuzení. Je v našich silách docílit toho, aby byla naše mysl tak silná a odolná, že v sobě nechá dění (obsahující cokoli včetně našeho těla, slov, činů i myšlenek) zrcadlit a neulpí na něm. Zůstane klidná a nevzrušená a má přirozenou schopnost děj vnímat i rozlišit. Vědomí dění zůstává. Je nedotčeno.

Lidské vědomí je však spojené s lidskou osobností a jejím poznáním. Právě podle něj člověk rozliší svým pohledem dění a zakusí jej. Na základě prožitku znovu provede svou volbu. Posílí stávající poznání nebo jej přetvoří. Vznikne nová představa a přání, na kterém ulpí. Potvrdí výběr toho, na čem mu záleží. K tomu dochází neustále, jenže v různých situacích (podobách), takže si toho často ani není vědom. Svým způsobem toužíme, abychom zvolenou situaci prožívali, a to i v případě, že si toho nejsme vědomi a v dané chvíli ji prožívat nechceme.

Pokud člověk dokáže s myslí plnou klidu, pokory a lásky spočívat uprostřed dění, pak časem začne mizet jeho oddělení od okolního světa. To však není vůbec jednoduché, a to i v případě, že skutečně touží přijímat dění s plným respektem. Pokud se totiž bude pokoušet praktikovat tento způsob meditace, velice záhy zjistí, jak obrovské překážky musí překonat. Paradoxně totiž, čím více se bude snažit, tím více se mu nebude dařit spočívat v takovém stavu.

95

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS246014

Souznění posvátných písem Jednou pak vnitřně pochopí, že pouze pravá pokora, nesobecká láska k životu (k dění) a obyčejný život s prostou vírou jsou bezpodmínečné základní kameny k tomu, aby byl schopen skutečně praktikovat. Ve chvíli, kdy člověk nalezne a realizuje toto poznání, je očištěn. Jelikož nedochází k ulpívání na sobě, nedochází ani k oddělování a nevědomosti. Žalářník je objeven. Jeho mysl mizí.

Nebe a země se spojí a nejsou odděleny, což odpovídá biblickému návratu do ráje.

O tom hovoří kupříkladu následující slova.

Ježíš pravil: „Slyšeli jste, že ve Starém zákoně bylo řečeno: „Oko za oko, zub za zub, já vám však pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí. Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují.

Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou.

A bude-li ti brát plášť, nech mu i košili.

Každému, kdo tě prosí, dávej a co ti někdo vezme, nepožaduj zpět.

Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, jednejte vy s nimi.

Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec.

Tímto způsobem vyjadřuje Ježíš pravé pochopení Zákona. Každému se vždy dostává jen toho, čeho se mu má dostat. Člověk touží po zakoušení toho, co si vybral. Jedinou možností, jak se osvobodit z tohoto koloběhu, je činit dobro, což není nic jiného, než přijímat veškeré projevené dění s láskou a spočívat v míru a klidu. Naším 96

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS246014