Nebylo to snadné a už vůbec ne příjemné, trvalo to mnohem déle, než jsi předpokládala, než jsi plánovala, zvyklá vše si v životě řádně naplánovat, stanovit, odškrtávat v diáři bod po bodu, tohle jsem zvládla, tohle už nemusím, tohle zítra, pozítří, za týden, tentokrát plánování nepomohlo, počítání dnů a měsíců úplně zbytečné a směšné, ne a ne se to podařit, vyčerpání, frustrace, lhostejnost, zautomatizované pohyby, ale když jsi koncem května vystřelila ze zasedačky během důležité ranní schůzky s Francouzi, stižená náhlou nevolností, když jsi házela šavli do vyleštěného hajzlu v l’Idéal, přece jen v tobě svitla naděje, že by změna hormonální hladiny? že by ti v těle konečně něco rostlo? Další a další ranní nevolnosti to potvrdily, spolu s digitálním těhotenským testem, spolu s gynekologem Remim, v pětatřiceti letech, po dvou spontánních potratech a čtyřech tubách kyseliny listové 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS245858
jsi opět těhotná, neměla jsi však žádný pocit zadostiučinění, když se to potvrdilo, o radosti ani nemluvě, na to jsi byla příliš unavená, protože v akademii v Římě se pokazil protipožární alarm a ty jsi zkrátka nemohla nasednout do letadla a osobně to vyřešit, tys musela absolvovat čtyřicet sedm telefonátů s římskými uklízečkami, s římskou bezpečnostní službou, s římskou kongregací, s římskými hasiči, než jsi všechno zorganizovala a ujistila se, že za noc kvůli tvé nedbalosti neshoří půlka Říma i s Vatikánem, příliš unavená, protože v Miláně začal týden módy a Cappala měl pod palcem všechny modelky, které musel někdo zarezervovat a vybrat, a kdo jiný než ty, Virginie, co sis přepudrovala obličej o každé pauze, aby nebylo vidět, že jsi bledší než ty ubohé vyhladovělé holky, co se potácely po molu, ty jsi zkrátka byla příliš unavená z práce, než abys slavila a myslela na svoje dítě. V červnu nastalo uvolnění, cosi jako příměří, v práci nezvyklý klid, v akademiích se kupodivu nic neporouchávalo a Francouzi plánovali přifrčet až na podzim, jak vám na poradě s úlevou prozradil šéf, a hlavně, ráno už jsi byla zase použitelná, už se ti tak nenavalovalo, už jsi tolik nezvracela, dokonce jsi zvládla vypít v kavárně džus a sníst briošku, dokonce jsi měla čas sednout si a nasnídat se beze spěchu, zastavit se cestou z práce na trhu, na ná99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS245858
městí Santa Giulia, v tvé čtvrti Vanchiglia, zastavit se u nejkrásnějšího stánku s výstavním ovocem a zeleninou, kde obsluhovali tři prodavači, očividně rodina, neustále vtipkující chlapík s pivním pupkem, malá blondýna s ráznými pohyby a mladá dívka, dcera, trochu kulatá, trochu pomalá, ale ovoce vybírala vždy to nejhezčí, nebo to tak aspoň působilo, že právě pro tebe vybírá to nejhezčí ovoce, a co teprve zelenina, přinejmenším deset druhů salátu, rajčata malá, buď ciliegino, nebo datterino, ale i velká, obrovská cuore di bue a někdy i sicilská camone či costoluto, stála sice šest eur za kilo, ale se svým platem sis takové starosti nedělala, když už sis věčným stresem koledovala o třetí potrat, chtěla jsi dbát aspoň na stravu. Trhovci tě zdravili už z dálky, usmívali se na tebe, dobrý zákazník, co vždycky utratí aspoň dvacet eur, nebrblá kvůli cenám, neptá se, jestli je to kvalitní zboží, nesnaží se za jejich zády prohmatávat broskve, občas prohodili slůvko dvě, o počasí, o tvém slušivém kostýmku, a na poště se musí čekat i dvě hodiny, než člověk přijde na řadu, na mou duši, hanba je to, a meruňky byste nechtěla, tyhle jsou z Piemontu, chilometro zero, i my jsme se k této kampani přidali. Ovoce sis nosila domů a doslova se jím přejídala, po nevolnostech ani stopy, zato v práci se to na tebe 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS245858