„Prosím tě, jak bych mohl zaspat něco takového?“ zakřičel, doširoka roztáhl ruce a zatočil se na místě. „To je taková nádhera! No řekni, už jsi někdy viděla něco takového?“ Ellie odfoukla oblak sněhu ze zábradlí a o vzniklé čisté místo si opřela lokty. „Rozhodně ne. Myslím si, že v Kaňonu ještě nikdy nikdo sníh neviděl.“ „Ani paní Thanasiová ne?“ podivil se Derek. „Vždyť ta přece zažila i válku!“ „Myslím, že ani ona ne. Můžeme se jí zajít zeptat,“ navrhla. „Teď hned?“ „Proč ne?“ pokrčila rameny Ellie a vykročila směrem k silnici. „Počkej, jen si vezmu nějakou munici,“ informoval ji Derek. Doběhl k zábradlí a ze zbytku sněhu na něm si uplácal kouli. „Nač to máš?“ „Na havrany přece. Pojďme,“ zavelel. „Slíbil jsi, že už po nich nebudeš střílet,“ mračila se Ellie a snažila se s ním držet krok. Zřejmě tak spěchal, aby mu koule v ruce neroztála. „Slíbil jsem, že po nich nebudu střílet z praku. Tohle je něco úplně jiného.“ „Paní Thanasiová asi stejně nebude zrovna nadšená.“ „Beztak je Silver jednou všechny sežere. Viděla jsi vůbec, jak je ta kočka tlustá? Přísahám, že pokaždé, když tam přijdu, tak je ještě tlustší!“ Sníh napadaný na silnici jim tiše chřoupal pod nohama. Byl to úplně nový a krásný zvuk, tak na chvíli ztichli a jen si ho užívali. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS245422