26. kapitola
Za své produkty ručte Jednoho sobotního rána jsme s mou ženou Karen vyrazili do města a koupili si odkládací stolek. Žádný luxus, ale hezký a solidní dubový kus. Samozřejmě nám ho nevydali už smontovaný a připravený k použití, ale zabalený v ochranném materiálu, v krabici stažené popruhy. Nemám rád, když je přede mnou něco nedodělaného, dal jsem se tedy do práce hned, co jsme tu tíhu dotáhli z kufru auta přes garáž do předsíně a po zdolání dvanácti schodů ji položili na podlahu v obýváku. Vyndal jsem dřevěné díly i kovové součástky, popadl nářadí a začal stolek sestavovat, aniž bych se podíval do návodu – můj obvyklý postup. Ze začátku mi šla práce od ruky. Stolek měl osm noh a každá z nich byla označena barevnou nálepkou. Některé nohy se montovaly jedním směrem, jiné druhým. Cítil jsem se sebejistě (přiřazovat k sobě barvy zvládám levou zadní) a všechno šlo jako po másle! Najednou ale jedna noha nepasovala. Vypadala úplně stejně jako ostatní, ale díry v ní byly vyvrtány na špatných místech. Podle všeho mi dodali jednu nohu s modrou nálepkou navíc, místo té s červenou nálepkou, kterou jsem potřeboval. Špatně ji ve výrobě označili a nemohla pasovat. Po pár minutách popírání skutečnosti a nevěřícného zvažování otázky: „Mám vzít vrtačku a ty díry tam prostě vyvrtat?“ – což byla sice hloupost, ale i tak alternativa, kterou jsem zvažoval –, jsem nakonec zavolal do obchodu s nábytkem, kde jsme stolek koupili. Je nějakých dvacet pět Ukázka elektronické knihy, UID: KOS244849