98
IVANA TRUMPOVÁ
golfisty. Eric jménem Trump Organization dohlíží na golfová hřiště po celém světě a otevírá nová. Já jsem si golf nikdy neoblíbila. Když jsme spolu s Donaldem chodili, snažil se mě pro něj získat. Jeli jsme na golfové hřiště v Miami, z něhož se později stalo letovisko Trump National Doral. Před golfovým hřištěm jsem dávala přednost lázním, Donald ale ten den neměl nikoho jiného, s kým by hrál, a tak jsem se připojila. Odpálil míč, ten dopadl do jamky a on začal poskakovat a vykřikovat: „Vidělas to?! Jamka na jeden úder!“ Pokrčila jsem rameny. „A co je na tom? Tak to má být, nebo ne?“ Neměla jsem o tom zdání. Myslela jsem si, že jamku rovnou z odpalu lidé trefují v jednom kuse. Donald trval na tom, abych se tu hru naučila, anebo se o to alespoň pořádně pokusila. On se kvůli mně naučil lyžovat, a přestože mi golf připadal jako spousta postávání a popojíždění v malých vozítkách, žádná velká aktivita a strašná nuda, souhlasila jsem. Nesnášela jsem to od první chvíle (nebo bych měla říct od prvního „odpalu“?). Na hřišti se dodržovalo směšné pravidlo, podle kterého ženy a muži nesměli hrát spolu, a tak jsem musela chodit s ženskými v květovaných sukních s kšilty na hlavách, které pořád dokola mlely o dětech a vnoučatech. Nesnáším řeči o ničem. Prázdnou konverzaci, ať to nazvete jakkoli. Odpálila jsem a míč odletěl mimo dráhu do vysoké trávy. Musela jsem ho jít hledat. Alespoň se na pár minut dostanu od těch otravných ženských, říkala jsem si. Míč jsem našla a trefila se do něj holí. Potom ke mně dolehl hlas ještě horší než ty užvaněné ženské. Z druhé strany ferveje na mě ječel nějaký chlap: „Hej! Nechte toho! Co to děláte?!“ vřeštěl. Myslela jsem, že golf má být tichý sport.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS244822