Sládek-zlom.qxd18.4.201822:49Stránka98
a kolem uší mu pěnily vlnky. Rána na spánku odhalovala, kam se při pádu udeřil. Jeho smrt byla přijata s fatalistickým nadhledem a chmury byly zřejmé jen ve tvářích Snorriho nejbližších druhů a kupodivu také v Hallgrimově jindy netečném obličeji. Mně samotnému se úmrtí zdálo pochopitelné ze všech pohledů, až na jeden. Pokud se Snorri skutečně šel vymočit, proč až na druhý konec vsi, u všech bohů? Kromě zmatenosti jsem cítil také lítost, že jsem minulou noc Snorrimu tolik doléval. Kdybych tušil, jak dopadne, radši jsem to měl vypít sám, abych neplýtval dobrou medovinou. Mé tělo se pomaloučku vyrovnávalo s náporem z minulého dne, kdy jsem byl po dlouhé době přinucen sáhnout po Umění. Jako každý orgán, který se dlouho neprocvičuje, i můj mozek za dlouhou dobu nečinnosti zakrněl, a teď mi to dával bez skrupulí sežrat. Jarl překvapivě nařídil zanechat v Berkaku všechny otroky a jen s nejpotřebnějšími věcmi vyrazit na konec mysu Skipervik. To zahrnovalo i krytý povoz, o jehož nákladu jsem stále neměl ani tušení. Divil jsem se tomu, dokud mi nedošlo, jak prestižně družiníci vnímají účast na vyzvedávání zlata. Každý chtěl být u toho, nejlépe v první řadě, a nikdo neměl zájem, aby se mu teď pletli pod nohy otroci. Berit se mi vyhýbala, Hidde na mě vrhal vědoucí pohledy, ale náš odjezd proběhl bez potíží. Ještě před polednem jsme stihli vystoupat notný kus cesty po úbočí mysu, jehož rozeklaný hřeben sice nečněl příliš vysoko k nebesům, ale i tak poskytoval dechberoucí výhled. Navzdory návalům slabosti se má duše kochala, když přehlížela nedozírné mořské dálky. Slunce se snažilo a jeho paprsky blýskaly o
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS244675