Meritum Mzdy 2018 (Ukázka, strana 99)

DÍL 6 – MZDA A JE JÍ SLOŽKY

Jak vyplývá z výše uvedeného, mzdové systémy ani mzdové formy nejsou závazné.

Sjednávají se zpravidla v kolektivní smlouvě nebo jsou vymezeny ve vnitřním mzdovém předpisu. Mezi nejčastější mzdové formy patří: – časová mzda, – úkolová mzda, – smíšená mzda (smíšená podílová nebo smíšená úkolová), – podílová mzda, – akordní mzda, – obligatorní příplatkové mzdy (např. příplatek za práci v noci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, příplatek za práci ve svátek, příplatek za práci přesčas, příplatek za práci v sobotu a neděli), – fakultativní příplatkové mzdy (příplatek za dělenou směnu, příplatek za vedení, příplatek za zastupování atd.), – odměny pravidelné či mimořádné, prémie a další mzdy. § 119 ZP

Jako naturální mzdu (viz § 119 ZP) lze poskytovat výrobky, výkony, práce a služby.

Poskytování naturální mzdy ve formě lihovin nebo jiných návykových látek však není dovoleno. Jízdné nebo tarifní slevy pro zaměstnance dopravce se nepovažují za naturální mzdu, ale v určitých případech se považují za nepeněžní plnění zaměstnance, se kterým je také nutné takto pracovat v zúčtování a z pohledu daní a pojistného.

Naturální mzdu může zaměstnavatel poskytovat jen se souhlasem zaměstnance a za podmínek s ním dohodnutých, a to v rozsahu přiměřeném jeho potřebám.

Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit v penězích mzdu nejméně ve výši příslušné sazby minimální mzdy nebo příslušné sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy.

Výše naturální mzdy se vyjadřuje v peněžní formě tak, aby odpovídala ceně, kterou zaměstnavatel účtuje za srovnatelné výrobky, výkony, práce a služby ostatním odběratelům, obvyklé ceně nebo částce, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky, výkony, práce a služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší než obvyklá cena.

1.1 Mzda za práci přesčas Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda zvýšená nejméně o 25 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodli na poskytnutí náhradního volna. Při poskytnutí náhradního volna dochází ke kompenzaci mzdového nároku pracovním volnem. Náhradní volno musí být poskytnuto nejpozději do 3 měsíců po vykonání práce přesčas, pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec nedohodli jinak. Jestliže se zaměstnavatel nedohodl na poskytnutí náhradního volna, musí zaměstnanci poskytnout finanční plnění.

Od 1. 1. 2012 lze u řadových zaměstnanců sjednat mzdu s přihlédnutím práce přesčas do 150 hodin ročně, u vedoucích zaměstnanců (§ 11 ZP) je možné sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas v mezích celkového rozsahu práce přesčas (§ 93 odst. 4).

Znamená to, že v rámci tzv. vyrovnávacího období nesmí objem sjednané práce přesčas, k níž bylo přihlédnuto, činit více než 8 hodin v průměru týdně. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto.

80

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS244412

MZDA A NÁHRADA MZDY

Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se podle § 11 ZP rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

§ 11 ZP

1.2 Mzda a náhrada mzdy ve svátek Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci přednostně náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek a v době čerpání volna za práci ve svátek náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Lze se však se zaměstnancem dohodnout, že mu bude namísto náhradního volna poskytnut příplatek za práci ve svátek alespoň ve výši průměrného výdělku. Dohodu se zaměstnancem nelze nahradit ustanovením ve vnitřním předpisu zaměstnavatele nebo v kolektivní smlouvě.

Připadne-li svátek na obvyklý pracovní den zaměstnance a zaměstnanec v důsledku svátku nebude pracovat, pak v případě odměňování měsíční mzdou lze postupovat tak, že: a) se měsíční mzda nekrátí, neboť zaměstnavatel při této mzdové formě musí mít ve vnitřním předpisu nebo v kolektivní smlouvě uvedeno, že výše měsíční mzdy není závislá na počtu pracovních dnů v měsíci a měsíční mzda se poskytuje bez ohledu na počet svátků připadajících na všední dny, nebo b) se uplatní náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku podle zákoníku práce.

Jedná-li se o zaměstnance odměňovaného hodinovou mzdou, pak mu v důsledku svátku mzda vždy ujde, a proto mu bude příslušet náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

V této souvislosti ještě doplňujeme, že při odměňování platem se v případě výkonu práce ve svátek, který připadne na jinak obvyklý pracovní den, měsíční plat nekrátí.

1.3 Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí Za práci ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci příplatek ve výši nejméně 10 % hodinové minimální mzdy za každý ztěžující vliv. Vzhledem k tomu, že minimální hodinová mzda stanovená nařízením vlády č. 567/2006 Sb. je určena ve vazbě na 40hodinovou týdenní pracovní dobu, je nutné při jiné výši stanovené týdenní pracovní doby minimální hodinovou mzdu upravit (zvýšit) a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí vázající se na toto pracovní prostředí musí činit nejméně 10 % této upravené minimální mzdy.

Od 1. 1. 2018 činí příplatek alespoň 7,32 Kč za hodinu, jedná-li se 40hodinovou týdenní pracovní dobu. Při jiné týdenní pracovní době se příplatek úměrně zvýší. Například při 37,5 hodinách týdně činí příplatek alespoň 7,32 x 40 : 37,5 = 7,808 Kč, zaokrouhleno na 7,80 Kč za hodinu.

81

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS244412

DÍL 6 – MZDA A JE JÍ SLOŽKY

1.4 Příplatek za práci v noci Podle zákoníku práce je práce konaná od 22. hodiny do 6. hodiny považována za práci v noci a za takovou práci přísluší zaměstnanci příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného hodinového výdělku. V kolektivní smlouvě lze sjednat jinou výši příplatku (v absolutní výši i relativní výši) a nově od 1. 1. 2012 tak může postupovat každý zaměstnavatel, pokud jinou výši tohoto příplatku dohodne se zaměstnancem.

P OZ N Á M K A

Nelze vyloučit z poskytování příplatku za noční směnu zaměstnance, který charakterem plnění práce v noci nenaplňuje dle § 78, odst. 1, písm. k) – zaměstnance pracujícího v noci – tzn., že za zaměstnance pracujícího v noci se považuje zaměstnanec, který odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období, uvedeném v § 94 odst. 1. – toto ustanovení se týká pouze podmínky, zda zaměstnanec musí mít provedenu lékařskou prohlídku k vykonávané práci v noci, ale ne k poskytnutí příplatku u zaměstnance, který takovým zaměstnancem pracujícím v noci není.

V praxi se setkáváme s případy, kdy zaměstnanci není poskytnut příplatek za práci v noci, jelikož odpracuje například ze své směny pouze 1 hodinu v rozmezí pro práci v noci od 22:00 hodin do 6:00 hodin – směny končí zaměstnanci například ve 23:00 hodin, a tudíž zaměstnavatel usoudí, že na příplatek není nárok na základě § 78, odst. 1, písm. k), ale na příplatek nárok v daném případě je u takového zaměstnance.

1.5 Příplatek za práci v sobotu a neděli Za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku.

Při výkonu práce v zahraničí může zaměstnavatel poskytovat příplatek ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku místo za práci v sobotu a v neděli, za práci ve dnech, na které podle místních podmínek obvykle připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu. V kolektivní smlouvě lze sjednat jinou výši příplatku (v absolutní výši i relativní výši) a nově od 1. 1. 2012 tak může postupovat každý zaměstnavatel, pokud jinou výši tohoto příplatku dohodne se zaměstnancem.

1.6 Mzda při výkonu jiné práce § 139 ZP

Zákoník práce řeší v § 41 převedení zaměstnance na jinou práci, a to kdy musí převést zaměstnance a kdy může převést zaměstnance na jinou práci. Jedná se např. o zdravotní důvody, práce zakázané ženám, karanténu atd. V případech vymezených v § 139 ZP však bude zaměstnanci v době převedení na jinou práci poskytován doplatek do výše průměrného výdělku, pokud dosahuje nižší mzdu než před převedením. Doplatek do výše průměrného výdělku bude náležet v případech převedení na jinou práci pouze z těchto důvodů:

82

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS244412