80 Zakázaná slova
Hachette), uvádí etymologii testis jen pro svědectví, varle jakoby neexistovalo, slovo merde rovněž v slovníku chybí. Cudní lidé nemohli připustit příbuznost svědka testis s testis anatomickým. Indoevropsky tristo je ten, kdo stojí jako třetí ke dvěma protistranám. V ruštině trětějskij znamená rozhodčí, testis je pak mravnými filology odvozeno od číslovky tres, třetí osoby, která je při soudních tahanicích rozhodující. V evangeliu Matoušově 18,16 Ježíš mluví o bratru, který zhřešil a nedal si říci po dobrém: „Přiber k sobě ještě jednoho nebo dva, aby ústy dvou nebo tří svědků byla potvrzena každá výpověď.“ V latinském textu: ,,… ut in ore duorum vel trium testium stet omne verbum.“ Nějakou hanebnou manipulací se to nešťastné tri, pro cudné právníky tak potřebné, vytratilo i v Písmu svatém, kde latinský překladatel používá testis. Ono tri se vytratilo pak i v testamentu – závěti, při atestacích i školních testech. Fyziologická filologie má vysvětlení prosté. V Římě platilo svědectví jen toho, kdo měl varlata, svědčilo se na vlastní plodnost a na dotyčné orgány se vkládala ruka. Řecké svědectví – tekmerion – má blízko k teknion, k dítěti, podnes se i u nás ženy zapřisáhávají „při zdraví svého dítěte“. V řečtině existuje orkion – přísaha, orkomoto – přísahati analogického původu. Testis auritus není ektopické varle v uchu, ale svědek z doslechu, testis cognatus nemá váhu pro pokrevní příbuzenství, testis idoneus je ten žádoucí. Existuje právní zásada: „Testis oculatus unus plus valet quam auriti
Obr. 13 Varle – testis s obaly v šourku, pohled zepředu a zezadu (von Rauber, A.; Kopsch, F. Lehrbuch und Atlas der Anatomie des Menschen, Bd I. Leipzig: Thieme-Verlag, 1940)
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS243662