162. O PŠENIČNÉM WESTERNU A RODNÉM LISTĚ MÍSTO POJISTKY (Sd 6 a Řím 4)
KNIHA SOUDCŮ, KAPITOLA 6 (STARÝ ZÁKON) Po desítkách mírových let se znovu dostaví náboženská vlažnost. Velká část Izraelců opět přibírá ke svému národnímu náboženství zdejší folklórní prvky, Baalův kult – a jako důsledek opět přichází útisk, vojenský a ekonomický útlak, tentokrát ze strany kočovných Midjánců. Izrael je ždímán, panuje v něm hlad – co Izraelci vypěstují, to si Midjánci vyzvednou a odvezou, tak jako desperát Calvera v americkém westernu Sedm statečných. A jakýsi Gedeon tajně mlátí ve vinném lisu, v díře, pšenici, aby ji odnesl své rodině dříve, než si pro jeho obilí přijdou Midjánci. Bůh Gedeona povolává, navzdory tomu, že je nejen malý, ale i malomyslný. A Gedeon tím Božím povoláním roste, přijímá svůj úkol i jeho první část – poboření místního Baalova oltáře. První část úkolu Gedeon přežije – a jeho přežití povzbudí ostatní, pod Gedeonovu korouhev obnovené víry izraelskému Bohu se shromáždí řada těch, kdo jsou 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS243505
ochotní proti Midjáncům o svou zemi a své obilí bojovat. Gedeon je tak trochu váhavý střelec, dvakrát se ujišťuje, že skutečně on má stát v čele odporu, že skutečně na něj vkládá Bůh zmocnění a zodpovědnost. Dvakrát potvrzené „ano“ Gedeon s vážností přijme. Všimneme si: nepříznivý stav se léčí od příčiny, ne od následku. Nejprve je potřeba narovnat náboženství, vztah – pak je možné šikovat se k odporu před nepřítelem. O mnohých jevech a okolnostech v životě rozhoduje náboženský kontext, neplatí to jen pro tehdejší Izrael; čtenář má právo vztáhnout přečtené na svou situaci, svůj život, rozpoznat souvislost s děním kolem sebe. Rozboření Baalova oltáře představuje první krok k osvobození od útlaku – a i když ve 21. století většina z nás zřejmě neuctívá přímo Baala, leccos zbytečně uctívaného bychom ve svých životech našli, protože máme stále tendenci brát se příliš vážně, klást důrazy tam, kam je klade okolní folklór, ne tam, kam je klade Gedeonův Bůh. V situaci, kdy celý Izrael čeká na nepřicházejícího „godota“, povolává Bůh Gedeona – nejmenšího z nejmenších, zalezlého v zemi s trochou pšenice. Dnes nežijeme v kmenech, uzavíráme se do rodin a vytváříme malé společenské skupiny, pracovní, zájmové, podle toho, koho máme v dosahu a koho vyhledáváme. A pro svou rodinu, pro své okolí zaslechne tu a tam někdo z nás „Hle, já tě posílám“. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS243505
LIST ŘÍMANŮM, KAPITOLA 4 (NOVÝ ZÁKON) Čtvrtá kapitola pokračuje v tématu kapitoly třetí, staví do kontrastu víru a náboženský výkon. Skutky jako náboženský výkon, jako výsledek snahy, jsou chvályhodné, ale nejsou tím, oč jde. Snaha vedoucí k výkonu je pokusem uplatnit v náboženství ekonomické principy, má dáti – dal, zaplatit si to, co přijde, vymoci si to postupnými splátkami, smluvně se zajistit, smluvně se pojistit. Snaha zachovat zákon, být „dobrý“, splnit podmínky – to vše funguje tady, nemá ovšem žádný vliv tam, nedělá žádný dojem na skutečného Boha, který nestojí o loutky a otroky, ale o svobodné přátele, kterým se dává z vlastního rozhodnutí, zdarma, na základě jejich důvěry. Proti skutkům jako výsledku snahy staví čtvrtá kapitola skutky jako výsledek víry. Nepodávám výkon proto, abych dosáhl určité kvality – ale důvěra, kterou se učím vyjadřovat, vede k výsledkům, které ji potvrzují - a jejich kvantita a kvalita nejsou podstatné veličiny, protože boj se vede o důvěru, ne o výkon. A právě na Abrahamovi, na jedné z nejvýznamnějších postav židovského náboženství, na „otci víry“ demonstruje Pavel rozdíl mezi výkonem „aby“ a výkonem „protože“. Abrahamova víra rozhodovala o Abrahamových skutcích – a i když nebyly zdaleka 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS243505