PŘÍBĚHY STROMŮ
chybět při obraně před nemocemi. To je riskantní. Právě proto většina stromů kvete jen jednou za čtyři až pět let. Výjimku tvoří „nekrmivé“ druhy jako vrby nebo břízy, které svůj dorost vysílají na cesty téměř každý rok. I šlechtěné odrůdy ovocných stromů plodí mnohem častěji – kdo by chtěl sklízet jen jednou za uherský rok? Lesní stromy rovněž zkrátily svůj rytmus, jako by nechtěly zůstat pozadu, a tvoří žaludy, bukvice a šišky každé dva až tři roky. Pravou příčinou jejich počínání je stres. Když se stromům daří špatně, investují zvlášť velké množství energie do svého dorostu. Ztrácejí tak ale ještě více sil. Důvodem této zdánlivě sebeničitelské snahy je strach rodiče, že následující rok bude jeho poslední, a proto se chce ještě alespoň rychle rozmnožit, aby zůstaly zachovány jeho geny. Stresové roky, třeba ty s extrémně suchým létem, jsou proto vždy spouštěčem velmi bohatého kvetení stromů na jaře. A protože se v důsledku znečištění vzduchu a změny klimatu mnoho druhů dostává pod tlak, zkrátil se cyklus kvetení na uvedené dva až tři roky. Pokud si tedy váš strom na zahradě dá jednou za čas přestávku, dívejte se na ni jako na zaslouženou dovolenou – i za cenu, že tento rok nebudete mít vlastní jablka.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS242797
Embrya
Stromy mají nejrůznější strategie pro to, jak svá semena dostat do země. Mnohé z nich se spoléhají na vítr a vyvinuly k tomu nejrůznější konstrukce. Aby mohly tyto malé balíčky energie létat, musí být co nejlehčí. Skutečnými mistry jsou v tomto případě topoly, které snížily hmotnost svých embryí na méně než jeden miligram. Semena jsou opatřena jemným chmýřím, odstávajícím jako bodliny, a postačí i jemný závan větru, aby se vydala na cestu. Při bouřlivém počasí mohou uletět až 100 kilometrů. Protože topoly jsou „nekrmivé“ druhy a nepotřebují ochranu rodičů, je pro ně zabrání nových, dosud bezlesých životních prostor hračkou. Lehká konstrukce má však jednu velkou nevýhodu: jádro neobsahuje téměř žádné rezervní látky ve formě tuku nebo oleje, takže vyklíčený stromek musí velmi brzy začít růst pomocí svých vlastních sil. Topoly upřednostňují stanoviště bez konkurence jiných druhů stromů, často dokonce bez jakékoli vegetace, takže malé stromečky zvládnou vyrůst. Druhy milující les musí dát svým dítkám na cestu trochu větší proviant. Přítmí pod velkými stromy postačí sotva na to, aby malé stromečky zůstaly naživu. Všude tam, kde zemi zasáhne ojedinělý paprsek světla, už stojí konkurence. Zásoba energie musí vystačit nejméně tak dlouho, dokud se nevytvoří funkční kořen a první listy, tedy několik měsíců. Proto jsou semena příliš těžká na to, aby mohla létat pomocí chmýří. Pomohou zde promyšlené „rotory“, které dokážou přenést malé balíčky energie jako vrtulníky na vzdálenost mnoha stovek metrů. Tento princip uplatňuje většina jehličnatých druhů, ale i některé listnaté stromy, například javor klen nebo javor mléč. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS242797
PŘÍBĚHY STROMŮ
Veverky na část svých skrýší opět zapomenou.
Pokud je třeba do začátku ještě více energie, létací aparáty selhávají. Žaludy, bukvice, vlašské nebo lískové ořechy jsou zkrátka příliš těžké. Cestu přesto uskuteční. Sojky, veverky a další zvířata jsou totiž lačná po koncentrované výživě, která pro ně představuje ideální zásobu na zimu. Zakládají pro jistotu stovky, někdy dokonce tisíce skladišť (na jedno zvíře!), která pak v zimě vyhledávají a vyprázdní. Savci ukrývají semena v okruhu několika stovek metrů, u ptáků to může být i několik kilometrů. U veverek je zaručené, že na část svých skrýší opět zapomenou. Z okna své kanceláře jsem mnohokrát sledoval toto zvířátko se štětinkami na uších, jak zoufale hrabe ve sněhové pokrývce tady i tamhle, aniž by něco našlo. To, co může pro veverku znamenat smrt hladem, je pro semena, spočívající v hloubce, šance, jak se stát stromem. Sojky si podle vědeckých výzkumů dokážou zapamatovat více než 10 000 skrýší. Samozřejmě nezvládnou spotřebovat všechny zásoby. Nadváha, která by byla důsledkem takové nezřízené konzumace, by jim neumožnila ani vzlétnout. Část přebytků je určena pro mladé ptáky v nadcházejícím jaru, kteří se rovněž mohou obsloužit v maminčině kuchyni. A protože ptáci nikdy nevědí, kolik dětí jim bude tento rok dopřáno, skladují toho hodně – jistota je jistota. I zde je nevyužitá zásoba příležitostí pro uskladněná semena. 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS242797