Vo lker Mo h n : N ac i sti c k á K ultur n í politik a v Pr otek tor á tu
100
úplné kontroly českého tisku dosáhnout nedařilo. Bez ohledu na postupné zostřování kontrolních opatření92 existovaly v kontrolním systému i nadále mezery. Udržet stoprocentní kontrolu nebylo možné v neposlední řadě v důsledku množících se povolávacích rozkazů pro pracovníky cenzury.93 Kontrola tisku byla kromě toho praktikována i nepřímo. Základem tu byla opatření jako příděly papíru. Když vládní nařízení v květnu 1941 stanovilo výrazné snížení počtu českých novin a časopisů, bylo to ofi ciálně zdůvodněno nezbytností šetřit vzhledem k válečné situaci papírem.94 Zásobování papírem sice skutečně vázlo, jeho nedostatek si vynucoval stále nová omezení.95 Okupační moc však tuto nezbytnost cíleně využívala k tomu, aby vyřazovala právě ta periodika, která předtím dostatečně nevyhovovala přáním nacistických úřadů. Patřičně se tak zvyšoval tlak na zbylá periodika, aby se přizpůsobila propagandistické linii okupační moci. Ale i kdyby úplná kontrola českých tiskovin byla proveditelná, ještě by to nezaručilo, že bude dosaženo cíle okupační moci, získat monopol nad šířením zpráv. O to se už postaraly relace zahraničního rozhlasu, jejichž vliv na obyvatelstvo nemohla německá místa vzdor nemalému úsilí eliminovat. Čeští čtenáři navíc již zmíněným týdenním bojkotem novin v létě 1941 demonstrovali, že se na kontrolované tiskoviny ani necítí být odkázáni, ani neschvalují jejich obsah. Z toho je patrné, že okupační moc ani v takové klíčové oblasti, jako je tisk, nedokázala pouhým omezováním, kontrolou a represemi dosáhnout svého.
Analýza problematiky „tiskových konferencí“ i obsáhlý doprovodný materiál je obsažen v: Gebhart, Köpplová, Kryšpínová (eds.), Řízení legálního českého tisku v Protektorátu Čechy a Morava. 92/ Fauth, Deutsche Kulturpolitik, str. 34n. 93/ Tomášek, „Die nationalsozialistische Zensur“, str. 79. 94/ Na základě vládního nařízení ze 7. 5. 1941 bylo jen v roce 1941 zastaveno 621 českých časopisů. Gracová, „Zur Rolle der Presse“, str. 201. Hlavní sektor SD v Praze uváděl naopak počet 13 deníků a 412 časopisů, jejichž vydávání bylo zcela zastaveno. Měsíční zpráva SD za květen 1941, str. 3. NA, 114–9-23. Cit. ve Fauth, Deutsche Kulturpolitik, str. 38n. 95/ Srov. například Heydrichovu korespondenci s prezidentem říšské tiskové komory Maxem Amannem na podzim 1941. Amann požadoval od zastupujícího říšského protektora další úspory papíru, Heydrich to však rozhodně odmítal a vyzvedal význam tisku pro nacionálněsocialistickou propagandau v Protektorátu. NA, 114–3-13.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS242673
5 . P ro s tředky a op atření nacionálněsocialistické kulturn í politiky
„Ve smyslu společných profesních úkolů“ – Materiální pobídky a kontrola profesních svazů V reakci na tuto problematiku postupovaly okupační úřady i jinými kulturněpolitickými cestami. Jednou z nich byl pokus české novináře ovlivňovat v jejich práci. Dálo se tak formou materiálních pobídek a finančních příspěvků.96 Dalším způsobem byly snahy navazovat s novináři úzké kontakty. Tento motiv vysvětluje založení pražského Tiskového klubu 1939 na von Wolmarův popud.97 Ve stanovách tohoto nově ustaveného sdružení se jako jeho účel uvádí „podpora úzké spolupráce německých a českých redaktorů ve smyslu společných profesních úkolů“.98 Ve skutečnosti však šlo v neposlední řadě o to, aby vazbou na klub bylo možné české novináře lépe kontrolovat a snadněji je využívat pro účely okupační moci. Už složení předsednictva – Wolmar, Krychtálek a Karl Ansorge – leccos vypovídá o tom, jak těsně bylo sdružení propojeno s okupačním režimem.99 Tiskový klub 1939 měl navíc doplnit existující profesní svazy českých novinářů o sbor, který byl od samého počátku své činnosti pod německou kontrolou. Předtím byl nejdůležitější českou profesní organizací ve sféře tisku Národní svaz českých novinářů. Byl založen v červnu 1939, tedy několik měsíců po zřízení Protektorátu. Nacistickým úřadům se však zpočátku nedařilo prosadit v Krychtálkovi kandidáta podle svých představ. Dne 11. června byl naopak zvolen redaktor Národní politiky František Bauer. Ustanovit Krychtálka předsedou svazu a aspoň vedoucí pozice
1 01
96/ Platy českých šéfredaktorů během okupace soustavně rostly. Jen v červenci 1941 byly příjmy zvýšeny o třetinu. Ti novináři, kteří pracovali ve smyslu okupačních úřadů, byli pravidelně obdarováváni, například dostávali balíčky s knihami z nakladatelství Orbis. Fauth, Deutsche Kulturpolitik, str. 61n. 97/ Milotová, „Die Protektoratspresse“, str. 162. 98/ Stanovy Tiskového klubu 1939 z 8. 10. 1942. NA, 39–3-10, list 1–3. Viz kromě toho souhrn reakcí českých médií na založení klubu v tiskové zprávě IV. oddělení z 24. 10. 1942. NA, ÚŘP, karton 1154. 99/ Karl Ansorge byl šéfredaktorem pražské pobočky Německé tiskové kanceláře (Deu tsches Nachrichtenbüro, DNB). Pražská kancelář zaopatřovala za okupace berlínskou centrálu DNB informacemi z Protektorátu. Srov. k tomu dochovanou korespondenci centrály DNB v Berlíně s pražskými korespondenty. BArch, R 34/156, obr. 154–167. Ansorge byl také vedoucím zemského svazu Böhmen und Mähren v Říšském svazu německého tisku (Reichsverband der Deutschen Presse). Obsazení Wolmarem jako předsedou a Krychtálkem a Ansorgem jako místopředsedy je zmiňováno ve von Wolmarově dopise Emanuelu Moravcovi z 27. 8. 1942. NA, fond 39, karton 88.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS242673
Vo lker Mo h n : N ac i sti c k á K ultur n í politik a v Pr otek tor á tu
obsadit podle svých představ se okupační moci podařilo teprve asi o rok později.100 Kroky jako zřízení Tiskového klubu se jednak obracely na novináře, kteří ve svých článcích z vlastní vůle vycházeli vstříc přáním okupačních úřadů.101 Samozvaných „aktivistů“ však bylo poměrně málo a jejich články byly často psány tak přehnanou formou, že výsledkem byl opak zamýšleného účinku na české čtenáře.102 Mnohem větší význam než spolupráce s „quislingy“ mělo pro Oddělení pro kulturu pracovní sblížení se „širokou masou původních nepřátel Německa“.103 Záměrem tedy bylo získat ke „spolupráci“ ty novináře, kteří vůči okupační moci vlastně zaujímali kritický postoj. Proto, aby je okupační úřady přiměly aspoň k minimální míře spolupráce, sázely na kombinaci hrozeb a materiálních pobídek.
„Nájemní pisálci si spakovali svoje fidlátka“ – Zájezdy pro kulturní pracovníky a jejich propagandistické využití 10 2
Ke kulturněpolitickým nástrojům IV. oddělení patřily i cesty pro vybrané české kulturní pracovníky do Německa a do oblastí okupovaných německými armádami. Výzkum se těmito zájezdy, organizovanými ve většině případů německým Oddělením pro kulturu, zabýval jen okrajově.104 Německé 100/ František Bauer (1897–1967) se podle vzpomínek Václava Černého snažil nejenom vyhýbat spolupráci s nacionálněsocialistickými úřady a izolovat „aktivisty“ v Národním svazu českých novinářů, ale byl i organizátorem „novinářské skupiny“ v rámci odbojové organizace Politické ústředí – PÚ. V. Černý, Křik Koruny české. Paměti 1938–1945, str. 139. Gracová, „Zur Rolle der Presse“, str. 197–201. Bauer po válce ve sborníku statí Šest let okupace Prahy popisoval své vzpomínky na založení Národního svazu novinářů a svou volbu jeho předsedou. Podařilo se, píše Bauer, zvolit do výboru organizace jen takové redaktory, „o jejichž protinacistickém smýšlení nebylo žádných pochybností“. Bauer, „České noviny za války“, str. 72–74. 101/ K těm českým redaktorům, kteří zvlášť intenzivně spolupracovali s okupační mocí, patřila takzvaná Sedmička: Karel Lažnovský, Vladimír Krychtálek, Emanuel Vajtauer, Vladimír Ryba, Jaroslav Křemen, Václav Crha a Karel Werner. 102/ Gracová, „Zur Rolle der Presse“, str. 197–199. 103/ Viz k tomu už citovanou přednášku Martina Wolfa na schůzi vedoucích Říšských propagandistických úřadů 18. 4. 1943. NA, 110–9-7, list 26. Výrazem „quislingové“ připomínal Wolf předsedu norské Národní jednoty Vidkuna Quislinga. 104/ Několika zájezdů v prvních dvou letech okupace a jejich následné komentování v českém tisku si všímá například Fauth. Fauth, Deutsche Kulturpolitik, str. 61. Informace o cestě českých kulturních pracovníků do Německa v září 1940 poskytuje studie
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS242673