13 | 5 | 90 Znovu jsme v Lánech, v idylickém zámku uprostřed zeleně, ale nemohu říct, že by tady dnes panovala zrovna idylická nálada. Před chviličkou vás navštívila delegace rozhořčených představitelů Romů; k tomu se dostaneme v druhé části. Nejdřív jsem se vás chtěl zeptat: jak jste byl spokojen s průběhem recepce na Pražském hradě na oslavu konce druhé světové války minulý týden v úterý? Na té recepci byli vaši kolegové z vaší ctihodné firmy Československý rozhlas a jedna paní redaktorka se mě ptala, kolik podle mého odhadu ta recepce stojí. Odhadl jsem to na 150 tisíc a teď jsem si nechal zjistit, kolik stála opravdu: bylo to 159 700 korun, takže jsem se přibližně strefil. Říkám to proto, že bych chtěl upozornit na jednu věc – vloni nebylo zaokrouhlené výročí, recepce byla uzavřená a stála 220 tisíc plus 300 tisíc ohňostroj. Letos ohňostroj nebyl, recepce byla otevřená a stála 159 700. Neutrácíme zas tolik, jak by si někdo mohl myslet. Ale to není podstatné, mluvím o tom pouze proto, že to byla první otázka vaší kolegyně. Hlavní bylo, že jsme tu recepci opravdu otevřeli všem, že jsme se pokusili zbořit zeď mezi Hradem a podhradím, nebo zámkem a podzámčím, jak to některé noviny charakterizovaly.87 Pokud vím, bylo to po dlouhých desítiletích poprvé a byl to dost odvážný experiment. Nemohli jsme tomu dát předem moc velkou publicitu, protože kdyby přišlo třeba půl milionu lidí, tak nevím, jak bychom to zvládali, proto o tom předem byla jen neurčitá, lehce znejasňující informace. Mám dojem, že se to ohromně povedlo. Budete to napřesrok pořádat stejně? Musíme to promyslet. V této podobě je to asi neopakovatelné, protože Hrad by zřejmě neunesl větší nával. Teď tam 87 – Například Svobodné slovo a Rudé právo z 10. května 1990.
VH-Hovoryzlan_SAZBA.indd 98
28.2.13 21:19 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS242539
98–99
bylo, podle mého odhadu, pět šest tisíc lidí, a kdyby jich bylo patnáct tisíc, tak už by to bylo nebezpečné. Ne snad, že bych nedůvěřoval naší veřejnosti a myslel si, že budou odnášet obrazy nebo empírová křesla, ale prostě proto, že by nastaly neúnosné tlačenice a mohlo by dojít ke kolizím. Ale uvažujeme o jiných alternativách. Bude státní svátek 28. října, který si určitým způsobem připomeneme.88 Já jsem tam nebyl, tak se zeptám: jak se chovali Pražáci k výzdobě reprezentačních sálů a prostor, kde je skutečně o strach pouštět tam příliš mnoho lidí? Musel jsem čelit obavám památkářů, ale měl jsem naději, že občané přece jenom budou ctít tuto hlavní kulturní památku, sídlo hlavy státu, a že tam budou chodit s respektem – a to se opravdu potvrdilo. To byly fronty a fronty lidí, kteří po celou dobu procházeli všemi reprezentačními sály a s takovou zdvořilou, uctivou zvědavostí si to všechno prohlíželi. Na nádvoří byly stoly, pohoštění, hrála hudba a nesmírné množství lidí zcela neznámých mi děkovalo za to, že jsme ty prostory zpřístupnili a že se mohli setkat s členy parlamentu, vlády, s lidmi, které znají pouze z televize. Do jisté míry to byl pro ty lidi šok, protože na něco takového nebyli zvyklí. Myslíte, že to pochopili jako návrat k listopadovým demonstracím a k událostem, které tu probíhaly v době, kdy jste ještě nebyl v tomto úřadě? Myslím, že asi ano. S tím se setkávám všude, kudy chodím – lidé registrují, že tato moc je demokratičtější, že jsme si všichni rovni… Ty dřívější představitele, pokud jsme je znali jenom z televize, z nějakých sjezdů nebo tak, jsme zahlédli nanejvýš v rychle jedoucí limuzíně s temnými, neprůstřelnými okny. A když nyní všichni chodíme neustále mezi lidmi jako kdokoli jiný, je to pro ně cosi velice nezvyklého, ale kvitují to s velikou radostí, mají pocit, že se v této zemi opravdu cosi změnilo. Je to tedy věc méně důležitá, ale je pro lidi signifikantní.
88 – Téma státních svátků projednávalo Federální shromáždění 9. května. Výsledkem byla novela zákona, která jako státní svátky uznala 9. květen (o rok později změněn na 8. květen), 5. červenec a 28. říjen.
VH-Hovoryzlan_SAZBA.indd 99
28.2.13 21:19 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS242539
HOVORY V LÁNECH — 13. KVĚTNA 1990
Možná že by teď, před volbami, byla vhodná příležitost znovu připomenout to období národní pospolitosti nebo názorové jednotnosti. Uvažujete o tom? My na to myslíme, já jsem o tom mluvil, když jsem byl přítomen přejmenovávání pražských ulic.89 Zdá se mi, že nastala chvíle, kdy je třeba opět připomenout původní ideály, připomenout ovzduší, kdy všem šlo o společnou věc, kdy zájmy partikulární, skupinové či osobní ustoupily stranou, protože jsme všichni o cosi společně usilovali. Tu duchovní atmosféru listopadových a prosincových dnů je třeba připomínat právě teď, před volbami, kdy hrozí nebezpečí tahanic, třenic, rivalit, soupeření, útočení, pomlouvání. Je to přirozené a psychologicky pochopitelné, nicméně je třeba tomu čelit, podle mého mínění, důrazem na to, že v naší zemi musí zvítězit demokracie, že to je společný zájem nás všech, ať je nám bližší ta nebo ona strana. Tento týden jsem měl příležitost si připomenout kredit, jaký měla Velvet revolution ve světě. Byli jsme ve Štrasburku, kde se na naši revoluci neustále vzpomíná jako na vzorovou ukázku pro ostatní evropské státy. Jak vám se jevil Štrasburk?90 Přijali nás opravdu vlídně, můj proslov vyslechli s velikou pozorností a odměnili odezvou ne zcela obvyklou v tomto grémiu; všechno to dění kolem nás mohlo jedině potěšit. Snad bych měl znovu zdůraznit, jak je speciálně pro naši zemi důležité starat se o věci celoevropské. Nejsou to jen básnické výlety do budoucnosti a tím méně nějaká megalomanie naší země, že by chtěla do všeho mluvit a všem zemím organizovat jejich budoucnost. Pro tuto zemi to je opravdu životní nutnost. Musíme vskutku myslet trochu dál než jen do voleb, musíme se starat o mezinárodní kontext, v němž bude tato země žít. Máme před sebou nelehkou dobu, vlastně nové budování státu, a zvláště 89 – K tomu více v Hovorech z Lán z 29. dubna 1990 a v poznámce č. 66. 90 – Prezident Václav Havel vystoupil 10. května 1990 v parlamentním shromáždění Rady Evropy, která o tři dny dříve udělila Československu status zvláštního hosta. Hovořil o své představě uspořádání Evropy včetně harmonogramu změn. Navrhl uspořádat do konce roku 1990 summit KBSE v Praze a navrhl, aby Praha byla sídlem budoucí Evropské bezpečnostní komise, do níž by se postupně transformovaly někdejší znepřátelené vojenské bloky NATO a Varšavská smlouva.
VH-Hovoryzlan_SAZBA.indd 100
28.2.13 21:19 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS242539