Kapitola čtvrtá: Čakry vyměnit baterky. Vzápětí jsem mu dal svou peněženku. Pak jsem se zeptal dalšího, jakou má velikost nohy. Čtyřicet čtyři, odpověděl. Odvětil jsem, že to je přesně má velikost a požádal jsem ho, aby si vyzkoušel mé boty. Padly mu jako ulité, po tváři mu přeběhl úsměv. Erik, můj spoluautor, nemohl uvěřit svým očím a znovu se na ně vrhl. V mžiku jej tři lupiči povalili do písku. Šel jsem k němu a řekl mu, že tito muži jsou chudí a potřebují naše peněženky, hodinky, boty a opasky. Na konci tohoto obchodu mi vůdce party potřásl rukou, a všichni zloději do jednoho nám poděkovali. Zamával jsem jim a popřál vše nejlepší. Když jsme se rozloučili, zeptal jsem se vůdce, zda má auto. Odpověděl, že ne, a tak jsem poznamenal, že pravděpodobně nebude potřebovat můj řidičák. Usmál se, odvětil, že samozřejmě nebude a podal mi jej. Pak řekl, že nemůže použít ani mé kreditní karty a vrátil mi je. Nato mi odevzdal pas a cestovní doklady. Erik žasl. Zloději nám vraceli naše věci. Okradli nás sice, ale neublížili nám. Cvičili jsme se v nenásilí a povedlo se nám tak změnit celý charakter setkání. Zkrotili jsme negativní reakce druhé čakry a jednali jsme ze třetí. Funkcí třetí čakry je uskutečnit vizi v realitě. Její jméno v sanskrtu, manipura, „palác klenotů“, odkazuje na schopnost přeměnit sny na živé poklady. Šaman si uvědomuje, že svými sny přivádíme svět do bytí. Zmíněné centrum je destilačním přístrojem, v němž naše sny projdou alchymickým procesem a promění se ve zlato. Chcete-li zlepšit svět okolo sebe, uveďte do rovnováhy svou třetí čakru. Jejím nástrojem je vizualizace, ať už při ní sedíte na meditačním polštářku, nebo jste přepadeni na pláži. Vaše sny pohání element ohně vládnoucí této čakře. Dejte si pozor, abyste neužívali jeho moc pouze k osobnímu prospěchu, ale pro blaho všech. Klíčovým slovem třetí čakry je služba. 83
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS242036
Šaman, mudrc, léčitel ČTVRTÁ ČAKRA ŽIVEL: vzduch BARVA: zelená TĚLESNÉ ASPEKTY:
dostatek imunity
krevní oběh, plíce, hruď, srdce, astma, ne-
INSTINKT: láska PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY: láska, naděje, oddání se druhému,
soucit, intimita ŽLÁZA: brzlík ZDROJE: nesobecká láska, odpuštění NEGATIVNÍ PROJEVY: přebujelé ego, odpor, sobectví, žal, osamělost, opuštění, zrada
Srdeční čakra se nalézá v dutině hrudní, a to ne přímo nad srdcem, ale ve středu hrudi. Je osou čakerního systému. Tak jako je břicho těžištěm fyzického těla, je srdce centrem světelného těla. Srdeční čakra reguluje žlázu brzlíku. Brzlík odpovídá za buněčnou imunitu. Je jedním z klíčových hráčů imunitní reakce, nutný pro vývoj lymfocytů B a T, tzv. „zabijáckých buněk“ v těle. Lidé s oslabenou imunitou výtečně reagují na projasnění srdeční čakry iluminačním procesem. Sanskrtský název srdeční čakry je anahata, což znamená „nesvázaná“. Poukazuje na osvobození z materialistických měřítek úspěchu. Peníze, auta, sláva a štěstí přestávají být měřítkem toho, co jsme dokázali. Charakteristickými znaky člověka přebývajícího v srdečním centru jsou svoboda, radost a trvalý mír. Časově srdeční čakra odpovídá věku mezi jedenadvaceti a osmadvaceti lety. Z tohoto centra zakládáme rodinu a nacházíme lásku spolu s duchovním partnerem a dětmi. Prostřednictvím srdečního centra zažíváme a sdílíme lásku. Jedná se o nejméně pochopenou čakru, neboť skutečná kvalita lásky 84
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS242036
Kapitola čtvrtá: Čakry vycházející ze srdce není pouhou náklonností, kterou si vyměňujeme s druhými, ani neodpovídá romantickému zamilování, jež se nám tak nějak „přihodí“. Srdeční čakra prospívá díky lásce Stvoření, lásce, kterou chovají květiny k dešti nebo jaguár k antilopě, již se chystá sežrat. Tento druh lásky se nezaměřuje na objekt, ani jeho existence nezávisí na druhém. Není sentimentální. Je neosobní. Křesťanští teologové ji nazývají agape, Inkové munay. Taková láska není prostředkem k dosažení něčeho dalšího. Nesměřuje k manželství či ke vztahům. Je cílem sama o sobě. Před několika lety mě a mé společníky na cestách po Andách zastihla vánice. Doprovázeli jsme Indiánku, která nesla své tříměsíční miminko do nemocnice v údolí. Ukryli jsme se v opuštěné chatrči, jež nás chránila před sněhem a krupobitím, v mezerách kamenné zdi však skučel vítr. Tiskli jsme se k sobě, zatímco María chovala dítě na prsou. Celou noc se snažila dítě nakojit, rozepínala halenku a přikládala jeho rtíky k prsům. Do rána se bouře utišila a zanechala po sobě na vrcholcích bílou přikrývku. Při rozbřesku jsme všichni vyšli ven a vyhřívali se na slunci. Jakmile María odbalila své dítě, zjistili jsme, že holčička během noci zemřela. Vrátili jsme se zpět do vesnice, kde medicinmanka dítěti požehnala a vykonala pohřební obřad. Doprovodil jsem pak mladou maminku do hor a pokoušel jsem se ji při kopání mělkého hrobu v zmrzlé půdě utěšit. Oba jsme plakali a modlili se k Pachamamě, Matce Zemi, aby přijala své dítě zpět. Jakmile jsme skončili, navršili jsme na kopeček hromadu kamenů a vrátili se do vesnice. Dva dny nato už María pracovala na polích své rodiny. Orali půdu, aby ji připravili na setbu. Byl jsem ještě rozrušený, předcházející dny jsem strávil oplakáváním smrti děťátka. Když si María všimla, jak jsem neklidný, přistoupila ke mně, objala mě a řekla: „Nebuď smutný. Mé dítě je zpátky u své matky.“ Její poznámka 85
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS242036