Mzdové účetnictví 2018
Příklad (3/6) Kalendářní měsíc má fond pracovní doby včetně placených svátků 184 hodin. Z toho 8 hodin činí svátek připadající na obvyklý pracovní den. Zaměstnanec má základní měsíční mzdu 25 500 Kč a průměrný hodinový výdělek 148,49 Kč. V tomto měsíci zaměstnanec odpracoval 176 hodin, ve svátek nepracoval. Řešení Základní mzda = mzda celkem
=
25 500 Kč
Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou. Jeho výše mzdy není přímo na fondu pracovní doby závislá. Zaměstnanci nenáleží náhrada mzdy za svátek připadající na pracovní den, neboť mu v důsledku svátku žádná mzda neušla, není co nahrazovat, resp. zaměstnanec dostal celou měsíční mzdu bez ohledu na skutečnost, že v daném měsíci připadl na svátek na jeho obvyklý pracovní den.
3.3.3 Mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí Za práci ve ztíženém pracovním prostředí (§ 117 ZP) přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí ve výši a za podmínek, stanovených nařízením vlády (nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy), přičemž v kolektivní smlouvě lze stanovit jinou výši uvedeného příplatku. Úprava mzdy za práci ve ztíženém pracovním prostředí je plně ponechána kolektivním smlouvám s tím, že v případě, kdy není tato mzda v kolektivní smlouvě sjednána, je třeba stanovit výši tohoto mzdového zvýhodnění podle vládního nařízení č. 567/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnanci přísluší mzdové zvýhodnění za práci ve ztíženém pracovním prostředí ve výši nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy za každý ztěžující vliv, přičemž je předpisem8 stanovena základní sazba minimální mzdy9. Výše příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí při rozdělení směny nebo výkonu práce spojeného s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu činí nejméně 10 % základní hodinové mzdy minimální mzdy stanovené za hodinu práce odpracovanou v rozdělené směně nebo při rozděleném výkonu práce (s účinností od 1. 1. 2017). Od roku 2017 rovněž došlo k rozšíření dosavadního vymezení ztěžujících vlivů. Novým ztěžujícím vlivem je rozdělení směny nebo výkonu práce zaměstnavatelem, které v souhrnu činí alespoň 90 minut, a to v případě, že je v době přerušení výkonu práce pro zaměstnance nedostupné jeho obvyklé společenské prostředí a sociální zázemí,
8
9
Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění nařízení vlády č. 249/2007 Sb., č. 452/2009 Sb., č. 246/2012 Sb., č. 210/2013 Sb., č. 204/2014 Sb., č. 233/2015 Sb., č. 336/2016 Sb., č. 337/2016 Sb., č. 286/2017 Sb. Charakteristika ztíženého pracovního prostředí pro účely poskytování příplatku je uvedena v § 6 již citovaného nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS241096
Mzdová problematika
nebo je jejich dostupnost značně ztížena, nebo je ztížena ochrana místa, ve kterém musí zaměstnanec dobu přerušení trávit, před klimatickými a jinými nepříznivými vlivy.
Příklad (3/7) Řidička tramvaje MHD má směnu v rozsahu 8 hodin rozdělenou tak, že v souhrnu činí rozdělení směny 100 minut (> 90 minut). V době výkonu práce je pro ni nedostupné její obvyklé společenské prostředí a sociální zázemí. Řešení Zaměstnavatel je povinen poskytnout jí příplatek za práci za práci ve ztíženém pracovním prostředí ve výši 10 % základní hodinové mzdy minimální mzdy stanovené za hodinu práce odpracované v hodinové směně. Výše příplatku činí 73,20 × 0,10 × 8 = 58,56 Kč. V případě, kdy není uzavřena kolektivní smlouva nebo mzda není v kolektivní smlouvě sjednána, nesmí být mzda nižší než příslušná základní sazba minimální mzdy. Nejnižší úrovně zaručené mzdy, odstupňované podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce a vyjádřené skupinami prací, a podmínky pro poskytování minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy a jejich výši stanoví vláda nařízením. S účinností od 1. 1. 2018 (nařízení vlády č. 286/2017 Sb.) byla stanovena základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin 12 200 Kč za měsíc a 73,20 Kč za hodinu. Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ). Platí pro zaměstnance v organizacích podnikatelské sféry, v nichž se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách. V jednotlivých kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší než uvádí cit. nařízení vlády. V ostatních organizacích podnikatelské sféry, v nichž není uzavřena kolektivní smlouva nebo nejsou mzdové podmínky v kolektivní smlouvě sjednány, platí vedle minimální mzdy nejnižší úrovně zaručené mzdy. Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 1. skupinu prací je shodná s výší minimální mzdy. Pro zaměstnance v soukromém sektoru je stanovena nejnižší úroveň zaručené mzdy pro týdenní pracovní dobu 40 hodin, odstupňovaná podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin, která činí: Skupina prací 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7 8.
Nejnižší úroveň zaručené mzdy (Kč/hod.) (Kč/měsíc) 73,20 12 200 80,80 13 500 89,20 14 900 98,50 16 400 108,80 18 100 120,10 20 000 132,60 22 100 146,40 24 400
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS241096
Mzdové účetnictví 2018
Zvýšení minimální mzdy na 12 200 Kč/měsíc a na 73,20 Kč/hod. od 1. 1. 2018 přináší určité změny v řadě oblastí. Zvýší se tím i příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí za každý ztěžující vliv nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy, tj. minimálně na 7,32 Kč/hod. za každý ztěžující vliv. V návaznosti na zákon o zaměstnanosti může tzv. nekolidující příjem činit až 6 100 Kč za kalendářní měsíc. V případě daňového bonusu se zvýšení minimální mzdy projeví v roce 2018, kdy bude nutné pro uplatnění měsíčního daňového bonusu dosáhnout zdanitelného měsíčního příjmu alespoň ve výši 6 100 Kč a pro uplatnění ročního daňového bonusu alespoň 73 200 Kč. S účinností od 1. 1. 2017 došlo ke sjednocení výše nejnižších úrovní zaručené mzdy a minimální mzdy pro všechny zaměstnance bez rozdílu, zda se jedná o poživatele invalidního důchodu, či nikoliv (platí i pro rok 2018). Z metodického a věcného hlediska je důležité, že do minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy se nezahrnuje: ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■
mzda a příplatek za práci přesčas; náhrada mzdy za práci ve svátek; příplatek za noční práci; příplatek za práci v sobotu a v neděli; příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí; odměna za pracovní pohotovost.
Ostatní mzdové náležitosti se do minimální mzdy započítávají. V podnikatelské sféře půjde o cílové a mimořádné odměny, prémie a další mzdové náležitosti dle rozhodnutí zaměstnavatele. Ve veřejném sektoru jde o osobní příplatek, příplatek za vedení, za zastupování, za rozdělenou směnu, zvláštní příplatek, specializační příplatek pedagogického pracovníka, příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah, mimořádné a jiné odměny. V případě, že mzda, plat nebo odměna z dohody nedosáhne úrovně minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek ke mzdě, k platu či k odměně do úrovně minimální mzdy. Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu nebo sjednanou pracovní dobu neodpracoval, se měsíční sazby minimální mzdy a nejnižší úroveň zaručené mzdy snižují úměrně odpracované době (např. při pracovní době 20 hodin týdně činí minimální mzda 6 100 Kč). Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin se výše minimálních hodinových mzdových tarifů musí úměrně upravit. Zaměstnancům odměňovaným měsíční mzdou, kteří mají sjednanou nebo povolenou kratší pracovní dobu anebo neodpracovali v měsíci všechny pracovní dny, náležejí sazby minimální mzdy ve výši odpovídající odpracované době (dle § 5 nařízení vlády10).
10
Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS241096