Tátova praktická psychoterapie Otec pracoval většinu svého života jako zdravotník a denně přicházel do styku s mnoha lázeňskými hosty. Možná díky tomu to s lidmi uměl. Jako malý chlapec jsem měl jít k zubaři. Po zkušenostech s tímto druhem lékařské péče se mi do toho nikterak nechtělo. Táta mi tehdy slíbil, že když tu návštěvu zvládnu a budu u paní doktorky hodný, tak mi něco koupí. Co konkrétně to bylo, si už nepamatuji. Důležité je, že táta slib splnil. Něco podobného používám dosud i ve vztahu k sobě, například předtím, než jsem sedl ke psaní, jsem si slíbil, že když budu půl hodiny uklízet, tak si pak udělám čaj. Na stejném principu pracuje jedna psychoterapeutická technika10. Klient nebo pacient je odměňován kupříkladu za to, že přijde na kontrolu střízlivý nebo „čistý“, jak se říká v případě drog. Odměnou může jídlo, drobná finanční částka nebo třeba propisovačka. Vlastně odměna nemusí mít hmotnou podobu, často více potěší pochvala, úsměv nebo uznání spolupacientů.
Jak jsem udělal kariéru Primářem jsem se stal tak trochu proti své vůli. Tehdy jsem pracoval na malém ženském oddělení, moje nadřízená mi nechávala volnost a já byl spokojený. Jenže pak odešla paní primářka do důchodu. Tehdejší ředitel nechtěl ani slyšet o tom, že by mě ponechal na vcelku poklidném místě. Vyzval mě, ať se přihlásím do konkurzu. Místo poklidné práce s třiceti pacientkami jsem měl zodpovídat za více než sto z velké části akutních pacientů. Nedalo se nic jiného dělat, a tak jsem se přihlásil. Byl jsem jediný kandidát. Myslím, že jsem tehdy řekl komisi cosi jako: „Tak já to teda vezmu.“
Energie dětství je zdravá, ale jaká? Jistá jednoduchá meditační technika spočívá v tom, že se člověk vrátí do šťastného okamžiku dětství. Lze ji praktikovat 10 Contingency management.
102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS240520