Nové kapitoly ze sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví (Ukázka, strana 99)

v oboru. Základními pracovníky oboru jsou VPL a všeobecné zdravotní sestry, případně další zdravotničtí (sestra domácí péče, rehabilitační pracovník, dietní sestra) a nezdravotničtí (např. recepční, dokumentarista) pracovníci. Pracovníci oboru spolupracují systematicky nebo podle potřeby s pracovníky z různých oblastí komunitní péče, zejména se složkami sociálních služeb.

V ČR se projevují obecné trendy ve zdravotní péči v EU. Část péče nemocniční se přesouvá do péče ambulantní, narůstá objem chronické péče, péče o starou populaci a péče paliativní. V této souvislosti narůstá objem služeb a zároveň nároky na kompetence lékařů primární péče. Tomuto trendu je třeba přizpůsobit i financování primární péče. Aby se vybudovala tato struktura a mohl být očekávaný potenciál primární péče využit, musí dojít k alokaci finančních prostředků do této složky ve výši odpovídající zvýšení objemu poskytované péče VPL. Dle zkušeností a doporučení EU je tento přesun z hlediska systémových úspor nezbytný a musí odpovídat aspoň průměru ve vyspělých státech EU. V primární péči se do budoucna daleko více prosadí týmová práce. VPL bude potřebovat více kvalifikovaného zdravotnického i pomocného personálu, kvalitnější vybavení a lékařsky specifické i obecné informační zabezpečení.

Do praxí se přesouvá specializační příprava. Akreditovaná pracoviště VPL potřebují ekonomickou podporu k vytvoření podmínek pro řádné provádění školící činnosti.

10.3 IDEÁL A SOUČASNOST VŠEOBECNÉHO PRAKTICKÉHO LÉKAŘSTVÍ Praktické lékařství patří do tzv. první linie v kontaktu zdravotního systému s pacientem. Bylo vyčleněno jako samostatný obor z původně interního lékařství, neboť má svá specifika, především ohledně spektra diagnostikovaných a léčených chorob a kontaktu s pacienty.

Tento obor je ambulantní, a lékaři tohoto oboru se říká všeobecný praktický lékař (VPL).

Pacient tedy k všeobecnému praktickému lékaři chodí většinou s problémy, které lze řešit bez nutnosti hospitalizace. Pokud je hospitalizace v nemocnici nutná, rozhoduje o ní právě většinou praktický lékař.

Praktického lékaře navštěvujeme víceméně kvůli veškerým zdravotním potížím, které máme. Většinou jsou praktici na základě svých znalostí, různých vyšetření a konzultací se specialisty z jednotlivých lékařských oborů schopni problémy pacientů, resp. onemocnění vyléčit sami. Pokud k tomu nemají prostředky nebo stav pacienta vyžaduje hospitalizaci, posílají pacienty za specialisty v oborech, které se specializují na problémy pacientů.

Praktický lékař je schopen léčit většinu běžných (infekčních, metabolických, zažívacích) onemocnění a často to bývá právě on, kdo první diagnostikuje a upozorní na závažnější problém zdravotního stavu pacienta.

10.3.1 Výuka praktického lékařství na LF v Plzni Primární péče je prostředím prvního kontaktu občana se zdravotním systémem. K praktickému lékaři chodí i zdraví lidé, nejen pacienti. Mají zde, na rozdíl od nemocnice, plnou občanskou důstojnost. Ve všeobecné praxi se studenti mají možnost přiblížit pacientům více než v nemocnici. Lidé v ordinaci VPL prezentují problémy, které nemají vždy zdravotní důvody, spíše než příznaky, které známe z učebnice. Prezentují příběhy; teprve působením lékaře se 98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS240169

z nich formují symptomy a syndromy a teprve další diagnostikou nemoci (diagnózy). Pouze v primární péči lze potkat „naivní pacienty“, jejichž prezentace obtíží není modifikovaná působením jiných lékařů.

Logicky by také měla být prvním místem kontaktu studenta lékařské fakulty s problematikou péče o zdraví. Student by měl mít možnost nahlédnout do zdravotního systému perspektivou primární péče, kde se setkává hodnotový systém občana s přístupem zdravotníků, zdraví s nemocí, prevence s diagnostikou a léčbou. Na základě poznatků z tohoto segmentu péče může pak dále rozvíjet specializované znalosti, ale i lépe pochopit celý systém zdravotní péče.

Význam oboru všeobecné praktické lékařství a obecné trendy v péči o zdraví se promítají i do změn v náplni vzdělávání na lékařských fakultách, kde výuka všeobecného praktického lékařství je nezbytnou součástí přípravy všech budoucích lékařů. Ústav sociálního a posudkového lékařství LF UK v Plzni poskytuje výuku v předmětu Praktické lékařství studentům 5. a 6. ročníku, formou přednášek o všeobecném praktickém lékařství a zajišťuje stáže – praxe ve vybraných ordinacích praktických lékařů. Při výuce jeden a jeden (lékař a student), má student jedinečnou příležitost poznat lékaře zblízka; sledovat jeho chování, návyky, postupy, atd. VPL je základní jednotkou zdravotního systému a poznání jejího managementu je základním krokem na cestě k pochopení funkce celého systému péče o zdraví. Studenti mají možnost se seznámit s chodem praxe, diskutovat s praktickým lékařem.

Při přednáškách se studenti dozvědí, jak například získat ordinaci, jak vypadá časový rozvrh ordinace, jakou mít zdravotní sestru, jak přistupovat k mlčenlivosti dle zákona, používat etiku v ordinaci, jak probíhá vedení dokumentace primární péči, jaké jsou vztahy k pojišťovnám, k OSSZ, spolupráce s revizními a posudkovými lékaři, jaká je pracovní zátěž VPL, jaké je ocenění jeho práce, jak spolupracuje s domácí péčí a jak se srovnat s problematikou lékaře – řidiče.

10.3.2 Specializační vzdělávání v oboru všeobecného praktického lékařství Systém a podmínky specializačního vzdělávání jsou stanoveny v zákoně č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. Odborné zázemí oboru poskytují pro lékaře ve specializační přípravě akreditovaná zdravotnická zařízení, poskytující péči v oboru všeobecné praktické lékařství. Koordinační roli na celostátní úrovni má Akreditační komise MZ ČR pro obor všeobecné praktické lékařství. Činnost komise je metodicky a personálně propojena s činností Katedry všeobecného lékařství IPVZ Praha, SVL ČLS JEP a SPL ČR. V regionálním měřítku se uplatňují koordinačně Krajská centra primární péče. Specializační vzdělávání v oboru všeobecné praktické lékařství zabezpečuje svou náplní pokrytí potřebných znalostí a dovedností klinických i komunikačních schopností vedení vlastní praxe v minimální délce 3 let.

Cílem je vytvořit takové časové, technické i organizační podmínky, aby specializační příprava ve všeobecném praktickém lékařství připravila uchazeče na evropsky srovnatelnou úroveň kompetence VPL. Přitom je respektován stav rozdělení kompetencí v primární péči v ČR. Obor všeobecné praktické lékařství je otevřeným oborem i pro lékaře s erudicí v jiném oboru po absolvování doplňovacího vzdělávacího programu a složení atestace z oboru.

99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS240169

Ideál všeobecného praktického lékaře se v posledních desetiletích mění. Dnes v Evropě již těžko najdete 24 hodin pečujícího rodinného lékaře, který tráví většinu času na návštěvách nemocných. 24 hodin pečující lékař už je v Evropě vzácný druh. Praktický lékař 21. století je jiný. Disciplína se vyvíjí jinak, více se integruje do systému, objevují se nové role a kompetence, jsou nové požadavky.

Trendem v Evropě je sdílení skupinových praxí, zájmová specializace v rámci skupinové praxe, feminizace primární péče, práce na částečný úvazek, kombinace s akademickou nebo výzkumnou činností.

Zvyšují se nároky na specializační přípravu a kompetence lékaře. Pro všeobecné praxe je dnes dostupné přístrojové vybavení, tzv. POCT laboratorní technologie (tzv. POCT-point of care testing), které zvyšují možnosti primární diagnostiky. Stále se zvyšuje důraz na kvalitu poskytované péče včetně externích kontrol těchto technologií. To znamená, že provádění laboratorních testů a používání diagnostických přístrojů v ambulanci VPL podléhá přísným kritériím kontroly přesnosti laboratorních a jiných přístrojů, používaných v ambulanci, certifikovanou nezávislou kontrolou.

Jak rostou nároky na vybavení praxí, jejich provoz a jeho ekonomickou náročnost, kvalitu a bezpečí pacientů, zvyšují se požadavky na organizační úroveň procesů a management praxe.

Před volbou praktického lékařství, jako budoucí kariéry, by měl student v sobě identifikovat lidské předpoklady; pozitivní vztah k lidem, komunikační schopnosti, trpělivost, pečlivost, pracovitost. Student může v průběhu studia inklinovat k různým specializacím, které by chtěl dělat po ukončení studia. Ale až se stane lékařem, je konfrontován s realitou života tak, že nakonec bude pracovat v oboru, který se mu zalíbí, až si ho vyzkouší v praxi. Potom vyhodnotí klady a zápory té které specializace a vybere si ten obor, který ho uspokojuje. Všeobecné praktické lékařství přináší určitou svobodu v rozhodování ve své lékařské praxi, ale zároveň velikou odpovědnost ve vztahu k pacientovi.

10.4 ODBORNÉ A PROFESNÍ ŘÍZENÍ OBORU Každý VPL je odpovědný za kvalitu poskytované péče. Odborné zázemí pro nezávisle pracující VPL poskytuje Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP a její regionální reprezentanti. Ve věcech zajišťování podmínek poskytování péče a vztahu k pojišťovnám a institucím hraje tuto roli Sdružení praktických lékařů ČR a jeho regionální struktura. Obě společnosti k zajištění potřeb regionu vytvořily Krajská centra primární péče. Tato existující síť připravuje a poskytuje podněty a informace ke zlepšení regionální zdravotní politiky a spolupracuje s příslušnou regionální administrativou. Na centrální úrovni Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP a Sdružení praktických lékařů ČR vytvářejí koncepce, předkládají náměty, připomínky a poskytují odborné poradenství státní administrativě a zdravotním pojišťovnám.

Prostřednictvím svých zástupců v orgánech a komisích MZ ČR a jím přímo řízených institucích, působí na klíčová rozhodnutí týkající se oboru. Prostřednictvím své regionální infrastruktry, periodik a webových stránek zajišťují nepřetržitou informovanost VPL v otázkách odborných i profesních.

100

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS240169