„A proč? Jsi nemocný a navíc snad nikam nepospícháš. Nebo snad ano?“ zvážněl náhle Lukáš. Uvědomil jsem si, kam svou otázkou míří. To jsem nechtěl. V noci se natrápil víc než dost. Proto jsem rychle odhodil přikrývku, odhalil svou vzrušenou nahotu, překulil se přes tác se snídaní a pevně ho objal kolem pasu. „Ty blázínku, co to povídáš? Po včerejšku jsem nejzamilovanější ucho pod sluncem. Moc tě miluji a chci být co nejvíce jen s tebou. A právě víc než na snídani mám chuť jen a jen na tebe,“ vykřikl jsem radostně a nemravně mu vložil ruku do jeho klína. Je jasné, že snídaně musela počkat. Nastal čas lásky, vášně a sexu. To vše doprovázeno černovláskovo neskrývanou radostí nad mým rozhodnutím. Ačkoliv se to zdá jednoduché, bylo toho velmi mnoho na jedno krátké odpoledne. Byla tu touha, láska, hlad a já nevím co ještě. A tak než jsme se oba nadáli, venku za okny se zešeřilo a byl večer. A já se přitom nestačil ani umýt, oholit a hlavně dostat domů. A to vše za neutuchajícího zájmu mého černovláska. Kdo by odolal? „Takže koukám, že dnes se opět domů nedostanu,“ konstatoval jsem. „Proč?“ podivil se Lukášek a odložil na stolek sklenku vína, ze které právě notně upil. Jen jsem vyzývavě ukázal na tu sklenku. „Ta trocha,“ mávl rukou Lukáš. „To ne, tohle nechci. Tohle je o hubu. Kdyby se něco stalo, nikoho nezajímá, že to byla jen troška.“ Lukáš se spiklenecky pousmál. Došlo mi to. On to udělal schválně. Věděl, že bych s ním nejel, když pil a tak si byl jist, že zůstanu další noc. Prevít jeden.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS240071