KNIHY MRTVÝCH: PŘÍRUČKY PRO ŽITÍ A UMÍRÁNÍ
103
a poté v podobě černého obětoval sám sebe. Pak se Quetzalcóatl proměněný v kolibříka vznesl na nebesa na východní straně v podobě Jitřenky – vládkyně úsvitu. Příběh Quetzalcóatlova pokání, smrti, dramatického putování podsvětím i jeho proměny jsou hlavními tématy známého Kodexu Borgia, nahuaské skládané knihy plné náboženských a rituálních symbolů. Quetzalcóatlovy zážitky z putování podsvětím se podobají popisům obsaženým v Bardo thödol. Při sestupu do podsvětní říše mrtvých se setkává s celým panteonem tzitzimimů, neboli démonů temnot a hněvivých božstev, vyhrožujících mu zkázou. Potkává i řadu božstev pokojných, která jsou nápomocná, ochraňující a chápající. Jak do podsvětí proniká hlouběji a hlouběji, dělí se postupně na Quetzalcóatly dva, přičemž jeho zlé dvojče, bratr Xolotl, se přidává k jeho soupeři Tezcatlipokovi. Poté, co se rozpadne na svou tělesnou, emoční, duševní a duchovní složku, Quetzalcóatl překoná veškeré protiklady a během své proměny ve Venuši dosáhne stavu duchovní celistvosti. Tento stav byl v Tibetu a v mnoha jiných kulturách znázorňován posvátným symbolem mandaly. Mandaly v Kodexu Borgia patří k nejkrásnějším, jaké kdy vznikly. Během své cesty podsvětím Mictlan, neboli Zemí zemřelých, se Quetzalcóatlovi podaří od Mictlantecutliho, Pána kraje mrtvých, získat kosti muže a ženy a poté, co podstoupí mnoho zkoušek a utrpení, s nimi uprchnout. Když je vykoupí vlastní krví, je tato dvojice schopna osídlit svět. Po splnění tohoto úkolu stoupá Quetzalcóatl vzhůru do nebe a jako Pán úsvitu je proměněn v planetu Venuši neboli Jitřenku. Pak znovu tuto pouť podstoupí jako zmíněné nebeské těleso. Nejprve se objeví na západní obloze jako Večernice, pak zmizí v podzemí a nakonec znovu vyjde na východní obloze jako Jitřenka, která se opět shledá s vycházejícím sluncem. Quetzalcóatlův mýtus takto vyjadřuje univerzální téma smrti a zmrtvýchvstání, hříchu a pokání. Jelikož Quetzalcóatl jako jeden ze čtyř synů nejvyššího stvořitele už božský původ měl, když podlehl smrtelnému hříchu, příběh jasně popisuje věčné téma všech velkých náboženství: vtělení čisté duchovní podstaty do hrubé hmoty a trýznivé vykoupení hmoty duchem. Quetzalcóatlova cesta podsvětím a jeho vzestup na nebe představují hlavní středoamerické archetypální schéma posmrtné cesty duše a zasvěcujícího zážitku smrti a znovuzrození. Připomíná to egyptskou knihu mrtvých Peret em heru, kde zážitky zemřelých a zasvěcených do mystérií Isidy a Osirida byly úzce spjaty s denní/ /noční cestou boha slunce podsvětím. Ale zatímco egyptská verze stavěla výhradně na astronomickém spojení se sluncem, spojujíc smrt se západem slunce a znovuzrození s jeho východem, hlavní roli ve středoamerické
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS239099