zazněly tři výstřely z revolveru. Jedna střela zranila jednu z žen v blízkosti Lenina, jistou M. G. Popovovou. Dvě kulky pak zasáhly Lenina. Ten se chytil za krk a klesl k zemi, kde zůstal nehybně ležet obličejem dolů. Postřelený vůdce byl zvednut ze země, uložen do auta a rychle dopraven do Kremlu, kde již čekali přivolaní lékaři, kteří zraněnému poskytli první pomoc. Podle jejich zprávy „byly zjištěny dvě rány po kulkách, jedna střela proletěla levou lopatkou, vnikla do hrudní dutiny a poškodila horní část plic. Způsobila krvácení do pohrudnice a uvízla na pravé straně krku nad pravou klíční kostí. Druhá střela vnikla do levého ramene, roztříštila kost a uvízla pod kůží v levé krajině ramenní“. Jeden z ošetřujících lékařů poznamenal, že „kulka prošla neobvykle šťastnou cestou, pronikla krkem zleva doprava těšně před hrtanem a za jícnem a nepoškodila žádné cévy na krku. Kdyby se kulka odchýlila o jediný milimetr v jednom nebo druhém směru, Vladimír Iljič by byl zcela jistě mrtvý“. Poblíž místa, kde došlo k útoku, byla zatčena podezřele se chovající žena. Při výslechu uvedla, že se jmenuje Kaplanová, a přiznala se, že uskutečnila atentát na Lenina. Onou osobou byla Fanja Kaplanová (*1887), narozená jako Fanja Jefimovna Roitmanová, dcera židovského učitele v kraji Volyně na Ukrajině, členka strany eserů (strany Socialistů revolucionářů). Kaplanová prohlásila, že spáchala atentát na Lenina „sama za sebe“ a že vystřelila na Lenina proto, že ho považuje za „zrádce revoluce“. Její atentát ale provázela řada podivných okolností. Nikdo ze svědků neviděl Kaplanovou vystřelit z revolveru. Kaplanová kromě toho už delší dobu ztrácela zrak a byla téměř slepá. Objevila se tak spekulace,
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS239029