Nová Maria nne
Když si je Axel v Aténách vyzvedával, neměla Marianne sebemenší tušení, že Axel mezitím objevil další ženu, s kterou chtěl sdílet život. Navázal vášnivou známost s americkou malířkou Patricií Amlinovou. V Aténách Marianne ještě nic neřekl. Ale ona vycítila, že se s ním děje něco divného – jako by k ní, ale i k dítěti, jaksi ochladl. Připomněla si, jak s ním zacloumal všechen ten rozruch kolem Line i to, jak zřídka ji v nemocnici navštěvoval. Jako by ho ani ona, ani jejich chlapeček moc nezajímali. A teď nevěděla, co ji vlastně po návratu na Hydru čeká. Než nastoupili na trajekt plující k Hydře, strávili jednu noc v hotelu a další u jedněch Axelových přátel, kteří v Aténách bydleli v obrovské budově na americké vojenské základně. Marianne byla po cestě unavená a Axel se musel o Axela Joachima chvíli starat sám. Nosil ho po pokoji v náručí a vykládal mu, jaké postavení zaujímaly hvězdy toho dne, kdy se narodil. Nežvatlal při tom k němu oním našpuleným hláskem, kterým dospělí často mluví s dětičkami, ale mluvil docela normálně, jako by ho sledoval nějaký miniaturní pan profesor. Synáček ho poslouchal s doširoka otevřenýma očima a jen občas zafňukal. Tatínek děťátko chlácholil, choval a mluvil k němu, dokud neusnulo. Když příštího dne procházeli na Hydře přístavem a obtěžkáni zavazadly a balíky plenek tlačili před sebou kočárek se synkem, potkali jednu starou Řekyni, paní, se kterou se trochu znali. Pokřižovala se, naklonila se do kočárku a Axela Joachima nasucho poplivala. Marianne se na tu přihrblou stařenu zadívala vytřeštěnýma očima, srdce až v krku. Neznala starý řecký zvyk, symbolický akt, který měl dítě chránit před uřknutím. Marianne se do nově obíleného domku na Kala Pagadia vrátila s děťátkem v náručí. Bylo jí pětadvacet. Nebyla tam 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS238975