JOH N le c a r R é
vás všechno. Vy si vyberete. Zvenčí to vypadá vzrušující. Jak jste jednou v tom, je to prostě jenom práce.“ „Co jste si vybral vy?“ „Poloautomat. Hecklera. S ním máte největší šanci.“ „Což nás přivádí k operaci Sýček,“ podotkl Burr nezměněným tónem. Narovnal se a sledoval nezměněný výraz Jonathanovy tváře.
* Jonathan mluvil jako ze spaní. Oči měl otevřené, ale myslí byl v jiné zemi. Nečekal, že se z oběda stane výprava do té nejhorší části jeho života. „Dostali jsme tip, že pár hráčů přechází hranici do Armaghu a má přeložit skladiště zbraní. Pancéřovek. Čekali jsme pár dní a nakonec se ukázali. Sundali jsme tři. Jednotku to pěkně vyhecovalo. Všichni chodili a šeptali ,tři‘ a ukazovali Irům tři prsty.“ „Prosím?“ Zdálo se, že Burr neslyšel. „Sundali v téhle souvislosti znamená zabili?“ „Jo.“ „A to sundavání byla vaše práce? Na to jste byl sám?“ „Účastnil jsem se toho.“ „V palebným týmu?“ „Ve skupině, která jim odřízla cestu.“ „Kolik vás bylo?“ „Byli jsme pár. Dva. Brian a já.“ „Brian?“ „To byl můj parťák. Svobodník.“ „Co jste byl vy?“ „Desátník. Měli jsme je chytit, když utíkali.“ Burr si všiml, že Jonathanovi ztuhl obličej. Svaly kolem čelisti měl napjaté. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS238637