25. kapitola omášku, já bych s tebou chtěla být i po pracovní době.“ Linda má podivně smutné oči, zvláštní barvu hlasu a chová se trochu jinak než jindy, ale je to ona! Snaží se ho políbit, jenže Tomáš uhýbá. Dokonce ji od sebe odstrkuje. „Tome, prosím…“ To je zvláštní, Linda si před ním kleká na kolena, „prosím, vzpomeň si! Vždyť to není tak dávno. Vzpomeň si, proč jsi mě miloval! Někde uvnitř tebe ten důvod určitě existuje i dnes.“ Tomáš se snaží, ale jediné, čeho je v tuhle chvíli schopen, je přízemní vzpomínka na sex v kabince na zkoušení oblečení. Ta se mu ale na druhou stranu vybavuje hodně dobře, protože naprosto jasně cítí nejenom sexuální vzrušení, ale i silné návaly lásky k bytosti, s níž má pohlavní styk na nevhodném místě. Cítí její bradavky na své hrudi, vnímá, jak se lačně pohybuje uvnitř, a chce ji líbat, aby se s ní co nejvíc propojil. Za nic na světě však nemůže najít její hlavu. Otevře tedy oči a vidí, že žena, se kterou TO dělá, žádnou hlavu nemá. Strašně se lekne a znovu její tělo od sebe odstrčí. Jenže teď už to není jenom tělo bez hlavy, ale jeho žena. A jak ji Tomáš od sebe odhodí, ona balancuje na hraně vysoké skály. „Ne!“ zaječí Tomáš a snaží se Lindu chytit za ruku, ta ale vědomě uhne dlaní, ještě víc se zakloní… a padá. Tomáš se po břiše plíží k okraji propasti a stihne pohledem zachytit dopad jejího těla na obrovský kámen v hloubce pod ním. Ve chvíli, kdy Linda umírá, Tomáš jasně slyší poslední zvuk, který vydala její duše. Je to povzdech. Ale úlevný, jako když se člověku po dlouhé a úmorné práci konečně podaří něco dokončit. Pak najednou z jejího nehybného těla vstává NĚCO. V prvním momentu ho to oslní natolik, že nemůže určit, o co se jedná. Poskytne tedy očím chvilku, aby si na zář zvykly, a vidí, že to, co stoupá z Lindina těla vzhůru zpět k místu, odkud spadlo, je vlastně zase Linda. Jen… jakoby stvořená ze světelného paprsku. Proto ji zpočátku neviděl. Linda stoupá stále výš, a když se octne u okraje skály, kde leží Tomáš, promluví, aniž by pohnula rty: „Užívej života! Nedělej stejné chyby!“ Tomáše při těch slovech zaplavuje velice intenzivní pocit nevýslovné 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS238384