Moc krásy (Ukázka, strana 99)

98

5. VYPLATÍ SE DO KRÁSY A ATRAKTIVITY INVESTOVAT?

Rámeček 5.1 Orientace na kariéru, na vzhled nebo na obojí? Co říkají data Jak byly vytvořeny příslušné indexy orientace na profesní úspěch a důležitost vlastní atraktivity, je vysvětleno v příloze, zde pouze uvedeme, že jak orientaci na profesní úspěch, tak důležitost přikládanou vlastnímu vzhledu vyjadřujeme vždy jedním indexem, který jsme pro některé analýzy a pro srozumitelnost použili pro zařazení našich respondentů do tří skupin, podprůměrné (dolní čtvrtina), průměrné (polovina okolo průměrné hodnoty) a nadprůměrné (horní čtvrtina).

O tom, že orientace na úspěch a důležitost atraktivity spolu skutečně silně souvisí, prokazují korelační koeficienty uvedené v tabulce 5.P1 v příloze (pro statisticky méně zkušené čtenáře uveďme, že čím vyšší je hodnota korelace, tím těsnější je vztah mezi příslušnými proměnnými). Korelace mezi orientací na úspěch (USPECH) a významem přikládaným vlastní atraktivitě (orientace na atraktivitu, ORAATR) je skutečně silná a statisticky významná. Názorně je tato souvislost zachycena v grafu 5.1. Možná překvapí, že je tato souvislost poněkud silnější u mužů než u žen (v korelacích 0,360, resp. 0,299). To nepochybně souvisí s tím, že ženy o svůj vzhled pečují více než muži, a to bez ohledu na konkurenci na trhu práce (nadprůměrně klade na vlastní vzhled důraz 17 % mužů, 33 % žen). I tak je to ovšem zajímavý výsledek, který napovídá, že v mužské části populace je péče o vzhled aktivována motivací k profesnímu úspěchu více než u žen, které mají k pěstování atraktivity více důvodů než muži – mimo jiné získat si přízeň úspěšných mužů. Detailnější analýza ukázala, že souvislost mezi orientací na profesní úspěch a důležitostí vlastního vzhledu je nejslabší v nejmladší věkové skupině (do 30 let), kdy je fyzická atraktivita dána prostě mládím a – až na výjimky – se jí lidé usilující o dobré zaměstnání a příjem tolik nezabývají. To již neplatí o lidech ve středním a vyšším věku, kdy význam přikládaný vlastnímu vzhledu nutně vyvolává otázku, jak proces ubývání přirozené krásy způsobený stárnutím zpomalit.

Odpověď na první položenou otázku je tedy zřejmá: lidé usilující o profesní úspěch kladou větší důraz na vlastní vzhled, přičemž tento vztah se projevuje více u mužů než u žen a spíše ve středním a vyšším věku než v nejmladších věkových skupinách, kdy je atraktivita více „dílem přírody“ než vlastní péče a případných „investic“ do krásy posilujících konkurenceschopnost na trhu práce.

Logicky bychom nyní měli odpovědět na otázku, zda lidé, jimž na jejich vzhledu opravdu záleží, jsou skutečně atraktivnější. Jinak řečeno: má starost o vlastní vzhled vliv na to, jak vypadáme? Jde na první pohled o triviální otázku, na kterou očekáváme pozitivní odpověď, což analýza dat potvrdila.

I na druhou otázku tedy známe odpověď: starost o vlastní vzhled skutečně významně zvyšuje atraktivitu, což samo o sobě není nijak překvapující zjištění. Zajímavý a možná překvapivý je poznatek, že důležitost přikládaná vlastnímu vzhledu se v atraktivitě projevuje více u mužů než u žen, což ovšem souvisí s tím, že ženy obecně o svůj vzhled pečují více než muži, takže přidaná hodnota zvýšeného důrazu na to, jak vypadají, není

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS238145

5. VYPLATÍ SE DO KRÁSY A ATRAKTIVITY INVESTOVAT?

99

1,0 1,0 0,8 0,8

V znam p ikládan vlastnímu vzhledu

V znam p ikládan vlastnímu vzhledu

Graf 5.1 Význam přikládaný vlastnímu vzhledu podle orientace na profesní úspěch a pohlaví

0,6 0,6 0,4 0,4 0,2 0,2

0,0 0,0 –0,2 –0,2

–0,4 –0,4 –0,6 –0,6 –0,8 –0,8 –1,0 –1,0

Mu i Mu i

eny eny

m rná m rná PodprPodpr m rnáPr mPrrná m rnáNadprNadpr m rná Orientace na profesní úspěch Orientace na profesní úspěch

Zdroj: PIAAC-Beauty Graf 5.2 Atraktivita podle významu přikládaného vlastnímu vzhledu a pohlaví

0,6 0,6 0,4 0,4

Atraktivita

Atraktivita

0,2 0,2 0,0 0,0

–0,2 –0,2

–0,4 –0,4 –0,6 –0,6

Mu i Mu i

eny eny

m rnm rn Pr mPrrnm rn NadprNadpr m rnm rn PodprPodpr Význam přikládaný vlastnímu vzhledu Význam přikládaný vlastnímu vzhledu

Zdroj: PIAAC-Beauty

u nich tak velká jako u mužů. Za důležité považujeme i zjištění, že důležitost přikládaná vlastnímu vzhledu je u žen největší ve vyšším věku, kdy je jejich „konkurenceschopnost“ na trhu práce i na sňatečním trhu horší než u mužů.

Třetí otázkou, v níž se tážeme na roli sebedisciplíny a cílevědomosti, se konečně dostáváme k hlavnímu tématu této kapitoly, jímž je účinnost různých strategií udržování či zvyšování vlastní atraktivity. V této souvislosti

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS238145

100

5. VYPLATÍ SE DO KRÁSY A ATRAKTIVITY INVESTOVAT?

Rámeček 5.2 Vede zájem o vzhled k vyšší atraktivitě?

Nic není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Výsledky našeho výzkumu opravdu ukazují, že lidé s podprůměrným zájmem o to, jak vypadají, dosahují nadprůměrné atraktivity pouze ve 12 %, zatímco lidé s velmi nadprůměrnou starostí o svůj vzhled jsou nadprůměrně atraktivní z 25 % (korelace 0,367 je statisticky významná). Ke stejnému závěru vedou výsledky prezentované v grafu 5.2. Na tomto zjištění také není nic překvapujícího. Určitým překvapením je ovšem zjištění, že v nejmladší věkové skupině je vliv zájmu o vzhled na atraktivitu opět větší u mužů než u žen (0,457: 0,264).

Pro vysvětlení ale není třeba chodit daleko: výzkum totiž ukázal, že mladé muže jejich vzhled netrápí tak jako mladé ženy, takže když už se u nich zájem o vlastní vzhled probudí, je to více vidět. Výsledky výzkumu ukazují ještě na jednu důležitou věc: ženy podle očekávání kladou na svůj vzhled větší důraz než muži, nejvíce se to ale projevuje ve vyšším věku, kdy se ženy v mnohem větší míře než muži pokoušejí vliv stárnutí na atraktivitu zmírnit. Mají pro to jistě dobré důvody, o nichž byla řeč v kapitole o ekonomii manželství a tam, kde se zabýváme otázkou, zda si bohatí a úspěšní muži opravdu berou hezčí ženy.

nelze nepřipomenout mediálně známé příběhy zaznívající z úst oslnivě krásných žen i mužů, podle nichž krása není nic jiného než výsledek dřiny, potu, slz a odříkání. U modelek a manekýnů tomu nejspíš tak bude, neboť to je klíčová podmínka jejich profesního úspěchu a podnikání, tak jako se u špičkových hudebníků očekává, že průběžně korepetují, a u vynikajících vědců, že průběžně sledují světovou produkci ve svém oboru. Otázkou ale zůstává, zda se podobné „strategie“ uplatňují i mimo nejviditelnější a medializované špičky profesních hierarchií, tedy tam, kde udržování či zlepšování vzhledu není, obrazně řečeno, otázkou života a smrti. Často se mluví a píše o tom, že základem úspěchu je disciplína a odhodlanost jít vytrvale za svými cíli, což platí od sportu až po umění. Disciplína a cílevědomost přinášejí plody a bylo by divné, kdyby to neplatilo o fyzické atraktivitě, která je do značné míry výsledkem překonávání neúprosné přírody nebo – když už k nám byla aspoň trochu štědrá – výsledkem snahy jí pomoci. V úvodu jsme napsali, že v atraktivitě se zračí zdraví, plodnost a další pozitivní vlastnosti, jimiž příroda dává najevo kvality, které by bylo dobré přenést z generace na generaci. Bez ohledu na to, zda je to vždycky dobře, se člověk snaží nad přírodou zvítězit, kde to jen jde, a bylo by vskutku nepochopitelné, kdyby to neplatilo u krásy, která hraje v životě lidí tak velkou roli.

Z toho lze odvodit, že by krása měla být poměrně silně spojena s disciplínou a cílevědomostí, když pro nic jiného, tedy aspoň proto, že když tyto osobnostní rysy činí jedince úspěšnějšími (o čemž přináší důkazy i náš výzkum), nepochybně je budou činit i krásnějšími. A to tím spíše, že – jak jsme již ukázali – úspěch a fyzická atraktivita jdou ruku v ruce.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS238145