MARGARET THATCHEROVÁ
v plénu sněmovny a pak ve výboru, stále cítíme původní náboj. Tak jak v roce 1966 zkritizovala selektivní daň pro zaměstnanost [z daní placených firmami působícími v sektoru služeb byl subvencován britský průmysl – pozn. překl.], zkritizovala nyní i daň z převodu kapitálu, což v podstatě byla jen vylepšená verze dědické daně. A co více, troufla si i na Denise Healeyho, ministra financí a nejagresivnějšího poslance Dolní sněmovny, před nímž se ostatní poslanci třásli. Jeho výsledky jako ministra financí byly už tehdy špatné a později se dále horšily. Nebyl to žádný brilantní odborník a cestu si klestil svými drsnými způsoby a zastrašováním. U paní Thatcherové ale narazil. Při druhém čtení návrhu rozpočtu, které se konalo v úterý 17. prosince v hlučné Dolní sněmovně, Margaret vládní hospodářskou politiku rozcupovala. A když na ni Healey neomaleně vykřikl, aby se starala o své „křečkování“, uštěpačně poznamenala, že on a premiér zase „křečkují“ domy, čímž poukazovala na jejich luxusní venkovská sídla. Po této výměně názorů se její pověst změnila k nepoznání. Margaret stále ještě nezahájila řádnou kampaň. Dosud veřejně nepotvrdila, že bude kandidovat. V interview, které vyšlo 25. listopadu, oznámila svoji ochotu tak učinit, hovořila o „všech těch lidech, kteří [ji] dennodenně vyzývají, aby se pustila do boje“, a dokonce uvedla, že se Heathovi postaví, „dostane-li se [jí] určité podpory“.8 Ani když odjížděla na Vánoce za rodinou do hrabství Kent, neposkytla jednoznačné vyjádření. V cestě jí stál Edward du Cann. Mnozí jej považovali za silnějšího kandidáta než ji. Byl politicky zkušenější a mediálně obratnější. Na druhé straně již několik let nepatřil k předním poslancům a jeho nasládlý šarm se nelíbil každému. Byl by vskutku rád Heathe vyzval, ale nakonec se rozhodl, že jsou mu bližší jeho zájmy v City a soukromí, aby se jim mohl věnovat. Čas od času se scházela skupina třiceti až čtyřiceti Du Cannových stoupenců a je jen přirozené, že některým se kandidatura Thatcherové zamlouvala. Airey Neave, jeden z nich, ji již předtím několikrát navštívil, aby s ní diskutoval o jejích názorech. Když 15. ledna Du Cann konečně svým stoupencům sdělil, že kandidovat nebude, oslovil Neave Billa Sheltona a nabídl se, že povede kampaň paní Thatcherové. Chtěl, aby se Shelton stal jeho zástupcem. Shelton 100
Margaret Thatcherova konecne.indd 100
6.10.2014 7:18:13 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS236384