Ivan M. Havel (Ukázka, strana 99)

98

svého zaměstnavatele“ vyzván, aby zdůvodnil svou účast na vzpomenuté přednášce [po smrti profesora Patočky v Lékařském domě]. Ivan se snažil svou osobu obhájit čistě vědeckým zájmem o téma přednášky. Byl však vyzván, aby napsal písemné stanovisko a připojil svůj názor na „Chartu 77“.

Toto okamžitě Ivan Havel odmítl s tím, že do „Charty“ je zapleten jeho bratr Václav a proto z pochopitelných důvodů se svých názorů zdrží.389

Nakonec IMH na nátlak Kožešníka sepsal stanovisko k účasti na přednášce, nikoli však k Chartě. Na naléhání však dopsal k prohlášení i k Chartě poznámku v tom smyslu, že se k tomu nebude vyjadřovat.390 Totéž s odstupem popisuje IMH, který dodává, že v žádosti o prohlášení k Chartě 77 bylo samozřejmě implicitně obsaženo, že má Chartu odsoudit. Své zmíněné prohlášení charakterizuje jako „nemastné neslané“. „Myslím, že jsem napsal, (…) že vzhledem k tomu, že můj bratr je v tom zatažený, nehodlám se k Chartě vyjadřovat. (…)

A to jim nestačilo.“391 O krajně napjaté situaci v životě IMH svědčí dva typy pramenů: jeho diář a svědectví spolupracovníka StB. V polovině května 1977 si IMH do svého diáře poznamenal: „otevřou V. [= propustí VH z vazby]. Vyhýbat se styku s podvodníky polit. → přes držku. raděj jen psát + mít agenta pro styk svět.“392 Dnes již nelze ani s pomocí samotného Ivana M. Havla rozluštit, zda-li se druhé sdělení týká IMH či VH, byť druhá možnost je pravděpodobnější.393 V každém případě to svědčí o tehdejší atmosféře v rodině Havlových.

V téže době uvedl spolupracovník Karel následující: Protože mu bylo naznačeno, že „asi nezůstane na místě“, žádá Pramen [IMH žádá o radu spolupracovníka StB] o radu, co má dělat. Je spíše člověk zažraný pro vědu, než pro politiku a ztráta místa by jej velmi mrzela.

V mezním případě by „nakonec i odešel“, kdyby mu bylo zajištěno jiné místo např. někde na fakultě – což však vidí jako těžké, protože by přicházel do styku se studenty a tady nebudou oficiální místa jistě souhlasit.394

389 Svazek a. č. 844731 MV, záznam z 19. 5. 1977.

390 Tamtéž.

391 Rozhovor s Ivanem M. Havlem, 9. 3. 2012.

392 Diář Ivana M. Havla, rok 1977.

393 Rozhovor s Ivanem M. Havlem, 14. 11. 2013.

394 Svazek a. č. 844731 MV, záznam z 19. 5. 1977.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS236244

Po Chartě 77

99

Stejně tak si byl vědom toho, že by bylo obtížné získat místo v jiném výzkumném ústavu ČSAV. O svém působení totiž jednal přímo s Jaroslavem Kožešníkem, tehdejším prezidentem ČSAV, nikoli pouze s ÚTIA.395 Informace od „pramene“ dále pokračuje: Opravdu neví co má dělat, protože přiřadit se svým podpisem k „Chartě“ až nyní, kdy je k tomu vlastně doháněn, se mu zatím nechce, nevidí tuto možnost jako kladný krok, i když i s touto alternativou počítá, pokud nebude jiného východiska.396 Po poradě s Pramenem dospěl Ivan Havel ke stanovisku, že napíše o své situaci na MV a požádá o „rozhovor“ s nějakou osobou na úrovni, která by mu mohla pomoci, případně v dopise pouze poukáže na to, že by chtěl pracovat ve svém oboru a jiný zájem nemá. Pokud nenajde pochopení a bude ze svého místa vyhozen, bude se vážně zabývat myšlenkou na možnost výjezdu do USA na dobu 10-ti let, kdy by mohl přednášet na universitách, případně dělat dál svou vědeckou práci.397

Na rozdíl od vyjádření, proneseného s odstupem mnoha let v souvislosti s Berkeley, je patrné, že ve zjitřené atmosféře bezprostředně po Chartě IMH odjezd ze země přece jen zvažoval – nebo se to tak alespoň jeví z hlášení spolupracovníka StB – nakonec se pro něj však nerozhodl.

V průběhu měsíce května ještě spolupracovník Luděk informoval StB o tom, že Ivanu M. Havlovi bylo řečeno – v souvislosti s činností VH a účastí IMH na přednášce v Lékařském domě, která byla StB považována za tryznu za profesora Patočku – aby si našel jiné zaměstnání. Tehdy se IMH chtěl ucházet o práci ve Výzkumném ústavu matematických strojů (VÚMS), měl však pochybnosti o možném úspěchu.398 Květa Havlová tehdy údajně také totožnému „pramenu“ sdělila, že IMH zvažuje dlouhodobé vycestování do západních zemí, „ona však s oběma dětmi odmítá s ním odejet a zůstala by v ČSSR. Toto její rozhodnutí je nezvratné i když proti vycestování Ivana v zásadě nic nemá.“399 395 Havel, Ivan M. a kol.: Dopisy od Olgy, s. 51.

396 Svazek a. č. 844731 MV, záznam z 19. 5. 1977.

397 Tamtéž.

398 Svazek a. č. 844731 MV, záznam z 30. 5. 1977.

399 Tamtéž.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS236244

100

Další pracovní nesnáze nastaly až dva a půl roku poté. V ÚTIA, kde podle něj „byli na jeho straně, ale báli se to říct“,400 měl pracovní smlouvu platnou do konce roku 1978, nakonec mu ji však ještě o rok prodloužili, přesto žil od jara 1977 v nejistotě. V červenci 1977 informoval Kornet o tom, že IMH dostal „ústní výpověď, zatím se však nic neděje. V případě, že by se jeho propuštění mělo uskutečnit, hodlá se bránit soudní cestou“.401 Tato situace ovšem nenastala, v polovině srpna otázka jeho propuštění v ÚTIA podle IMH (skrze spolupracovníka StB) „usnula“.402 Kýžené rozhodnutí o prodloužení smlouvy do konce roku 1979 mu bylo nakonec sděleno až v červnu 1978.

K tomuto obnovení pracovní smlouvy s I. Havlem dochází přesto, že prezidium ČSAV koncem r. 1977 vydalo rozhodnutí, že pracovní smlouva se jmenovaným nesmí být na delší období obnovena, vzhledem k tomu, že I. Havel odmítl prohlásit, že se distancuje od politických názorů svého bratra V. Havla.403

Stejně tak v diářích IMH najdeme od jara do léta 1977 několik záznamů, přibližujících jeho těžkou životní situaci: Divná doba. (…) Konflikt doma, v zaměstnání bejt opatrnej. (…) Zál.[ežitosti] kolem ciziny budou vypadat blbě (sviňárny). (…) – [minusový] týden; podraz v zaměstnání; Sviňárny. (…) Policie.404

400 401 402 403 404

Havel, Ivan M. a kol.: Dopisy od Olgy, s. 51.

Svazek a. č. 844731 MV, záznam z 14. 7. 1977.

Svazek a. č. 844731 MV, záznam z 18. 8. 1977.

Svazek a. č. 844731 MV, záznam z 15. 11. 1978.

Diář Ivana M. Havla, rok 1977.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS236244