D av i d S at t e r : Č í m
méně víte, tím lépe spíte
473 milionů dolarů. Samotná NTV přitom měla hodnotu přes miliardu dolarů. Tváří v tvář hrozbě vězení Gusinskij na „nabídku“ úřadů kývl. Dne 27. července byla obvinění proti němu stažena a on opustil Rusko.125 Po Gusinského odstranění zmizely z NTV ony kritické reportáže, jaké stanici charakterizovaly v devadesátých le tech. Neobjevily se žádné další pořady o bombových úto cích.126 Místo toho se NTV soustředila na zábavu, například na zahraniční telenovely a pořady jako Faktor strachu, kde účastníci dostávali odměny za to, že se jim podařilo vyšplhat na vrchol výškové budovy, vydržet v podvodní cele nebo sníst červy či šváby. Neutralizaci NTV následovalo ovládnutí ORT (Prvního kanálu), nejdůležitější ruské televizní stanice, kterou řídil Boris Berezovskij. Během prezidentské kampaně ORT Pu tina podporovala, po jeho zvolení však začal Berezovskij některé jeho kroky kritizovat. Nesouhlasil zvláště se stvo řením úřadu prezidentských vyslanců, kteří mohli bránit gubernátorům v tom, aby činili rozhodnutí týkající se prů myslových odvětví, na nichž byl Berezovskij ekonomicky zainteresován. Po tragédii ponorky Kursk přešla ORT do opozice. Ukazo vala záběry Putina lyžujícího v Soči a jeho chování stavěla do kontrastu se zoufalstvím matek a manželek námořní ků, kteří na palubě Kursku čekali na svou smrt. Putinova popularita klesla o deset procent. Zřejmě právě pod vli vem toho, jak ORT informovala o tragédii Kursku, se Putin rozhodl, že stanici Berezovskému odebere. Vedoucí prezi dentské kanceláře Alexandr Vološin na setkání v Kremlu Berezovskému řekl, že se má do dvou týdnů ORT vzdát, jinak že dopadne jako Gusinskij. Následovala schůzka s Pu tinem, na níž Berezovskij tvrdil, že útoky ORT Putinovi ve 102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS234888
3 . Ve r t i k á l a m o c i
skutečnosti pomohly, neboť ukázaly, že toleruje kritiku. Putin odpověděl obviněním, že Berezovskij najal prosti tutky, aby se vydávaly za manželky a sestry námořníků.127 Berezovskij opustil Rusko, ale jeho bývalý obchodní part ner Roman Abramovič se s ním setkal v západní Evropě a nadále od něj požadoval, aby se ORT vzdal. V prosinci policie zatkla Berezovského přítele a spolupracovníka Ni kolaje Gluškova. Berezovskij jedné moskevské rozhlasové stanici řekl, že zatčení bylo pokusem o vydírání a že už nechápe, proč by měl dále bojovat a vystavovat riziku své přátele a rodinné příslušníky. V lednu svůj podíl v ORT prodal Abramovičovi. Poslední nezávislou televizní stanicí v Rusku tak zůstala TV-6. Ta brzy čelila konkurznímu řízení na základě žaloby podané Lukoil-Garantem, penzijním fondem ropné společ nosti Lukoil. Lukoil-Garant, který byl sám z menší části vlastněn státem, vlastnil 15 procent akcií stanice. Předsta vitelé TV-6 tvrdili, že podle západních účetních standar dů je stanice výdělečná. Nejvyšší arbitrážní soud přesto přikázal její likvidaci a 14. ledna 2002 bylo její vysílání ukončeno. Po krocích podniknutých proti NTV, ORT a TV-6 se celostátní televize, nejdůležitější zdroj informací pro 90 procent populace, dostala cele pod kontrolu režimu. Spolu s televizí si režim podrobil také podnikání. Jestliže si za Jelcina podnikatelé a gangsteři privatizovali stát, za Pu tina se z podnikatelů stali vazalové režimu. Počet státních úředníků se zvýšil skoro o dvě třetiny. Tato byrokratická armáda přitom sledovala jenom své vlastní predátorské zájmy. Podle Analytického centra prezidentské kanceláře pro sociální a ekonomickou politiku muselo v roce 1994 70 až 90 procent ruských podniků a bank vyplácet 10 až 103
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS234888
D av i d S at t e r : Č í m
méně víte, tím lépe spíte
20 procent svých zisků zločineckým gangům.128 Za Putina se změnila jenom totožnost těch, kdo tributy vybírali. Ny ní to byli vládní úředníci.129 Ruský daňový systém má takovou podobu, že kdyby pod niky daně platily v plné výši, nemohly by být výdělečné. Následkem toho firmy většinou nepřiznávají své skutečné příjmy, což úředníci výměnou za úplatky přehlížejí. Pod nikatelé nadto platí úplatky, aby dostali zboží přes celní kontrolu, aby získali licence, aby se po inspekcích vyhnu li pokutám a aby je orgány jednoduše nechaly na poko ji. Do systému je zapleten skoro každý, takže téměř všem občanům hrozí trestní stíhání. Tomu člověk může nejlépe uniknout tak, že bude vůči úřadům loajální. V prvních letech 21. století tyto praktiky čelily jenom jedné vážné výzvě. Ta přišla od Michaila Chodorkovského, šéfa ropné firmy Jukos a nejbohatšího muže Ruska. Jeho případ byl zlomovým momentem v procesu konsolidace systému. Stejně jako ostatní oligarchové Jelcinovy éry Cho dorkovskij svůj majetek získal pomocí korupčních priva tizačních intrik, ale ukázal se jako velmi schopný mana žer, který využíval západních poradců i technik. Mezi lety 1997 a 2002 se velikost průtoku na jeho západosibiřských ropných polích zdvojnásobila.130 Chodorkovskij vyprovokoval konfrontaci, protože si uvě domil, že vzhledem ke stabilnímu růstu cen ropy bude nejlepší cestou ke zvýšení zisků rozejít se s Putinovým systémem a změnit Jukos v podnik západního střihu. Cho dorkovskij přiznával své příjmy a zavedl západní standardy účetnictví a podnikového řízení. Rovněž s vládou soupeřil o vliv ve Státní dumě tím, že uplácel poslance a podporo val opozici – a to nejen liberální strany (Jabloko a Svaz pravicových sil), ale i komunisty.131 104
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS234888