Objevování světa (Ukázka, strana 99)

Mapa světa Martina Waldseemüllera na dvanácti listech (1507) jako první ukazovala, byť ne zcela, Ameriku jako samostatný světadíl.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS234228

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS234228

100

4 . P Ř E K VA P E N Í

ostrovy, na kterých žijí odděleně muži a ženy, a lidé bez vlasů – ale nic takového na vlastní oči nespatřil. Právě ten údajný kanibalismus, jenž se přičítal obyvatelům Malých Antil, měl ospravedlňovat krutost Španělů vůči indiánům. Kolumbus od jiných indiánů „věděl“, že kanibalové pravidelně přepadají sousední ostrovy, pojídají protivníky a odvlékají jejich ženy, aby si jejich děti vykrmili, zejména pak hochy. Ostrov žen se snadno spojoval s Amazonkami antiky, a když se objevitelé setkali na jihu Ameriky s bojovnými indiánkami, stal se tento starověký pojem jménem řeky a celého regionu, Amazonie. Ještě Walter Raleigh slyšel koncem 16. století o jakémsi lidu na severu Jižní Ameriky, který je bezhlavý, obličej má na prsou a vlasy na zádech. Musel sice připustit, že ty akefaly na vlastní oči neviděl, ale nechtěl tyto zkazky zcela odbýt. Tyto a podobné pověsti dlouhou dobu ovlivňovaly evropský obraz Ameriky.

Zásadní přínos pro nový pohled na objevené světy měl Amerigo Vespucci. O své třetí plavbě informoval už v roce 1502 v dopise Lorenzu di Pierfrancesco de’ Medici, jenž byl brzy vydán pod titulem Mundus Novus. V něm hned na začátku konstatuje, že nové země „lze právem nazývat novým světem, neboť naši předkové o nich nevěděli“. (Vespucci, Mundus Novus, Iv) Tento názor převzal poprvé v roce 1507 humanista Matthias Ringmann, který psal s kartografem Martinem Waldseemüllerem úvod do kosmografie a připojil k němu text dopisu Soderinimu. V úvodu k Vespucciho dopisu píše: „Čtvrtý světadíl objevil Americus Vespuccius a já nevidím, co by nám mělo bránit nazývat jej Amerika, tedy země Americova…“ (Waldseemüller, Ringmann, c iii v) V témže roce Waldseemüller převzal toto jméno do své mapy světa, označil jím Jižní Ameriku. Později se sice od tohoto označení distancoval – Kuba se na jeho mapě v roce 1516 dokonce objevuje opět jako součást Asie, zvláště když se dosud nevědělo o úžině mezi Asií a Amerikou –, ale nejpozději v roce 1538 se na Mercatorově mapě světa tento název používá pro obě části kontinentu. Přestože si Evropané pak ještě dlouho spojovali Ameriku s Asií, byl tím učiněn první krok.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS234228