vyhodit do povětří, hodit to na vás, shrábnout pojistku, jestli nějakou má, a mít svatý klid. Teď jsem na to kápl, viďte, pane Stroope? Kolik jste Mazákovi a Hudlovi zaplatil, aby vám ten dynamit přivezli?“ Chvíli to vypadalo, jako by chtěl Stroop něco namítat, ale pak jen pokrčil rameny. „Žádnou pojistku nemám. Už dlouho si ji nemůžu dovolit. Ale tahle továrna je rodinný podnik, takže jsem ji nemohl jenom tak zavřít a dát od ní ruce pryč. Všichni by si mysleli, že jsem špatný obchodník. Chtěl jsem, aby to vypadalo, že její zkázu zavinil tady ten komunista.“ „Já nejsem komunista,“ ohradil se Malcolm, „ale progresivní sociální demokrat.“ Homer obrátil oči v sloup a pak vzal majiteli továrny z ruky zápalky. „Na tom teď nezáleží, Malcolme. Poslyšte, pane Stroope, tahle továrna nevypadá zase tak zle. Co byste potřeboval k tomu, aby vám začala vynášet? Nechcete se nad tím spíš zamyslet než to rovnou vzdát?“ „Co já už se o tom napřemýšlel! Dělníci by museli asi na rok přistoupit na výrazné snížení mezd. Což samozřejmě nikdy neudělají, ale kdyby ano, nejspíš bychom se z toho zvládli vyhrabat. Zvlášť kdybychom měli aspoň trochu schopného obchodníka. Naše ponožky jsou totiž celkem kvalitní, víte?“ Malcolmovi úžasem spadla brada. „Snížení mezd! Moji dělníci potřebujou víc peněz, ne míň!“ „Dal jsem vám upřímnou odpověď, soudruhu Staline,“ odsekl Stroop. „Staline? Já se jmenuju Malcolm Lee. Pocházím z rodu Roberta Edwarda Leeho. Jsem Američan stejně jako vy, vy jeden podělanej skrblíku!“ Homer ho syknutím umlčel. „Pane Stroope, zkusil jste se dělníků zeptat, jestli by se snížením mezd souhlasili? Třeba vám vyhoví, pokud jim vysvětlíte, v jaké jste situaci.“ Stroop se tvářil nevěřícně. „Mám mluvit s dělníky? To v našem kraji není zvykem.“ Homer se otočil k Malcolmovi. „Co vy na to, Malcolme? Myslíte, že by byli vaši lidé ochotní smířit se s nižšími platy, kdyby tak získali šanci udržet si práci a časem začít vydělávat víc?“ [ ]
Hickam_Albert_vnitrek.indd 104
30.6.2017, 11:26:20 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS233936