Jenže přijít do River Plate jako nástupce miláčka fanoušků Ramóna Díaze, navíc jako trenér, který se s klubem neztotožňuje, to není vůbec lehké. To s dvojitou pětkou bylo hodně problematické,“ podotýká. „Byla to záminka ke kritice, tisk Pellegrinimu nikdy neodpustil, že se před novináři drží zpátky a že se neztotožňuje s klubem. Tvrdili, že se moc soustředí na defenzivu a že zradil tradici River Plate, kde vždycky hrál jen jeden středový záložník. Všechno to jsou nesmysly, když uvážíte, že Pellegriniho týmy předváděly hlavně útočný fotbal. Je potřeba ocenit to, co v Evropě dokázal. Připadá mi, že jsem se v něm zas tolik nezmýlil. Dnes už na dva defenzivní záložníky hrají skoro všechny kluby na světě.“ Těch osmnáct měsíců, které Pellegrini strávil na lavičce River Plate, hráli na postu defenzivních záložníků Claudio „Turek“ Husaín a Luis González. Občas nastoupil i Víctor Zapata a jeden slibný mladík, který si pod Inženýrovým vedením odbyl svůj debut a postupem času se proměnil v jednoho z nejlepších středopolařů planety: Javier Mascherano. Dnes je Mascherano, řečený „Šéfík“, jedním z pilířů Barcelony a argentinské reprezentace. Na své začátky pod vedením chilského trenéra vzpomíná takto: „Samozřejmě že na Pellegriniho mám skvělé vzpomínky. To on mi dal šanci debutovat v první lize. Je to vynikající trenér, dostal se velmi daleko, mezi světovou fotbalovou elitu. A toho všeho dosáhl díky výborné hře, kterou se svými týmy předvádí. Vždycky chce hrát dobře, a to se u ostatních trenérů moc často nevidí.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS233508
Když na scénu vlétl Mascherano a ve středu pole se ustavily dvojice Husaín–González nebo Husaín–Zapata, začal se čím dál častěji ocitat na lavičce veterán a oblíbenec fanoušků Leonardo Astrada, který později v roli trenéra dovedl River Plate k titulu. Takové rozhodnutí bylo vodou na mlýn Pellegriniho kritiků. Chilský kouč si ale podle Husaína stál pevně za svým. „Kritizovali ho, ale on o svých taktických schopnostech nikdy nepochyboval. Uměl se přizpůsobit vlastnostem hráčů, které měl na soupisce; byl inteligentní, hráčům plně důvěřoval a snažil se využít všech předností, které jeho tým měl. Nikdy jsem nezažil, že by pochyboval o tom, čemu věřil.“ Husaínova slova potvrzují, že Pellegrini ze svých taktických myšlenek neslevuje, ani když čelí kritice. Tytéž noviny, které ho kdysi kritizovaly, nyní své tehdejší pochybnosti relativizují. Diego Latorre, bývalý argentinský reprezentant s dlouhou kariérou v mezinárodním fotbale, je v současnosti jedním z nejznámějších televizních komentátorů na kanále Fox Sports. Latorre se vyznačuje analytickým a objektivním stylem a nesouhlasí s jednáním, jakého se Inženýr se svou taktikou v River Plate dočkal. „Je pravda, že v Argentině vždycky existoval předsudek, že přidat jednoho hráče navíc do zálohy znamená zvýhodňovat obranu. Ale Pellegrini tento mýtus dokázal zbořit a teď, o mnoho let později, vidíme, že se koncept dvojité pětky používá přirozeně v mnoha klubech. Dává totiž kreativním středopolařům, tvůrcům hry, větší volnost, umožňuje jim pohyb i po stranách, na křídlech, a tím bere soupeři výhodu. Pro mě je radost dívat se na hru jeho 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS233508
týmů. Je to jeden z mála trenérů, se kterými se ztotožňuju, protože sází na hru na protivníkově polovině. Proto je vždycky fotbal v jeho podání mnohem atraktivnější podívaná.“ Tato chvála a uznání by pro Pellegriniho mohly být svým způsobem zadostiučiněním, ale on to tak nebere. „Ne, po pravdě řečeno je mi to jedno, neberu to jako pomstu.“ „To vám nevěřím. Kritizovali vás za dvojitou pětku a teď ji najednou používají všichni. Alespoň trochu zadostiučinění cítit musíte…“ „Ani v nejmenším. Je pravda, že v Argentině se o tom hodně diskutovalo. Hlavně proto, že tam věří ve hru s jedním středním záložníkem, takže ve středu pole vznikne rozestavení ve tvaru kosočtverce. Tým tak má být útočnější. Já to ale cítil jinak, byl jsem — a pořád jsem — přesvědčený, že se dvěma muži ve středu pole, kteří se rozprostřou do šířky, mnohem lépe udržíme míč.“ „Když už mluvíme o držení míče, nepřeceňuje se to?“ „V určitých chvílích ano. Držení míče je sice důležité, ale jen s tím zápas nevyhrajete. Je potřeba umět ho využít, mít balon pod kontrolou díky rychlým, přesným přihrávkám na jeden dotek, které do řad soupeře vnesou nerovnováhu. Samozřejmě to neznamená, že máte riskovat, a taky se to v pěti nebo šesti pokusech z deseti možná nepodaří, ale když to uděláte správně, dokážete si vytvořit nebezpečné šance.“ „Vaše týmy mají míč na kopačkách často…“ „Držení míče je totiž důležité i z hlediska fyzičky: když držíte míč a přijdete o něj, soupeř ho sice dostane, 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS233508