Váţně říkal pravdu, kdyţ tvrdil, ţe mu hvězda chybět nebude? Byla součástí velké části jeho ţivota, smyslem jeho existence, ale nastal čas na změnu. Teď bude s Maud a dá-li Bůh, čeká je spousta pěkných let. S hvězdou na prsou odvedl hodně dobré práce, ale uţ dozrála doba pustit se do něčeho jiného. Farmaření mu nebylo cizí, sám z farmy pocházel, věděl, co ho čeká a dokonce se na to těšil. A ţivot s Maud – usmál se, kdyţ si na ni vzpomněl, bude dokonalý. „Kde tě najdu, kdyţ by bylo něco potřeba?“ přerušil jeho úvahy Hank Wessly, nový šerif. Před svým jmenováním dělal Dagovi pomocníka a byl dobrý. Dag věděl, ţe předává úřad do schopných rukou, v Hankovi najde Hopetown čestného ochránce zákona. „Na bývalé Haggartově farmě,“ odpověděl na otázku. „Tam, co teď bydlí ta pěkná vdova z Východu?“ Dag kývl. „Přesně tam.“ Dostalo se mu přátelského poplácání po zádech. „Takţe je to pravda,“ zasmál se Hank. „Nedivím se ti. Kvůli ní bych se taky vzdal dost věcí. Nic ve zlým, Dagu. Přeju ti to. A lidi v Hopetown taky.“ „Já vím, Hanku. Cením si toho.“ „Nezapomeň na sobotní tancovačku, Dagu. Musíte přijít. Oba dva. Neměl bych to prozrazovat, ale lidi se s tebou chtějí rozloučit jako se šerifem. Je to překvapení, takţe jsem nic neřekl, jasný?“ „Jasný,“ zasmál se Dag a kývl na pozdrav klukovi, blíţícímu se k nim po chodníku. „Dobrý den, šerife Pettersone. Vaše pošta, pane,“ poslíček natáhl ruku s tlustou obálkou směrem k Dagovi, ale ten jen zavrtěl hlavou. „To uţ mi nepatří, hochu. Tady je šerif,“ a ukázal na Wesslyho. „Promiňte, pane,“ kluk se otočil k novému šerifovi. „Pane, vaše pošta.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS233475